Jednací řád Rozhodčího řízení 

JEDNACÍ ŘÁD ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ROZHODCŮ AD HOC
vydaný Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a. s.
(dále jen “Jednací řád”)
(ve znění novely ze dne 15. 12. 2009)
 

PREAMBULE

 

  1. Jednací řád rozhodčího řízení upravuje postup rozhodců a účastníků v rozhodčím řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků.
  2. Posláním Jednacího řádu rozhodčího řízení je i snaha posílit plnění povinností a úctu k právům jiných osob.
  3. Jednací řád je soupis pravidel rozhodců ad hoc o postupu vedení rozhodčího řízení, na něž se může rozhodčí smlouva odvolávat na základě ust. § 19 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Zákon o rozhodčím řízení”) jako na dohodu stran o postupu v řízení.
    1. Podle Jednacího řádu budou postupovat rozhodci na základě dohody smluvních stran o postupu v řízení dle ust. § 19 Zákona o rozhodčím řízení. Taková dohoda musí být uzavřena v rozhodčí smlouvě, považující tento Jednací řád za nedílnou součást takovéto rozhodčí smlouvy, nebo se strany jinak dohodnou, že rozhodčí řízení bude vedeno podle Jednacího řádu.
    2. Záležitosti neupravené v tomto Jednacím řádu se řídí ustanoveními Zákona o rozhodčím řízení a nestanoví-li tyto jinak, užijí se na rozhodčí řízení přiměřeně též ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
  4. Rozhodci zapsaní v Seznamu rozhodců si v rámci vedení řízení stanovili jako doručovací adresu pro vedení rozhodčího řízení sídlo Unie, kam mají být směřovány veškeré písemnosti stran sporu včetně rozhodčích žalob, a zároveň stanovili, že jim můžou být písemnosti doručovány prostřednictvím Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s. (dále také “Unie”).
  5. Řízení je podle tohoto Jednacího řádu a v souladu s dispozitivními ustanoveními Zákona o rozhodčím řízení neveřejné, bez ústního jednání a rozhodčí nález bude vydán bez odůvodnění. Účastníci řízení s těmito zásadami souhlasí a považují je za svou dohodu ve smyslu ust. § 19 a § 25 odst. 2 Zákona o rozhodčím řízení, pokud tento Jednací řád učinili nedílnou součástí rozhodčí smlouvy nebo se jinak dohodli, že bude rozhodčí řízení vedeno podle tohoto Jednacího řádu. Tento souhlas může kterákoliv strana vzít zpět i v průběhu řízení. V takovém případě bude postupováno dle příslušných ustanovení Jednacího řádu.
  6. K zahájení rozhodčího řízení je nutné doručit žalobu:
    1. konkrétnímu rozhodci vybranému stranami v rozhodčí smlouvě nebo předsedovi senátu, není-li tento rozhodce uveden v Seznamu rozhodců ve smyslu odst. 4 preambule.
    2. Správci seznamu, který dle § 7 Zákona o rozhodčím řízení, na základě dohody stran o způsobu určení rozhodce, vybere konkrétního rozhodce pro rozhodčí řízení ze Seznamu rozhodců. Následně je takto určenému rozhodci předána žaloba.

Pro pokračování v řízení je nutné přijetí funkce rozhodce.


ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ


HLAVA PRVNÍ
ZÁKLADNÍ POJMY
 

§ 1 

  1. Rozhodcem se rozumí fyzická osoba vykonávající činnost na základě Zákona o rozhodčím řízení, která je výslovně pověřena stranami nebo stanoveným způsobem určena k rozhodnutí jejich sporu.
  2. Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a. s. (dále také “Unie”) je osobou pověřenou rozhodci vedenými v Seznamu rozhodců k provádění administrativní, organizační, ekonomické a technické činnosti v rámci rozhodčího řízení vedeného těmito rozhodci. Rozhodci delegují na Unii oprávnění k provádění jednotlivých úkonů nesouvisejících s rozhodováním sporu, jeho právním či skutkovým hodnocením sporné věci. Na Unii jsou tak delegovány zejména administrativní činnosti sloužící k urychlení a zjednodušení práce rozhodce, například přijímání a zasílání písemností, účtování nákladů souvisejících s vedením řízení a zajištění souvisejících administrativních úkonů.
  3. Seznam rozhodců je evidence rozhodců způsobilých k rozhodování sporů podle tohoto Jednacího řádu. Rozhodce je určen Správcem seznamu ze Seznamu rozhodců. V seznamu rozhodců jsou vedeni rozhodci splňující podmínky dle Zákona o rozhodčím řízení, tohoto Jednacího řádu a zároveň se zavazující postupovat v řízení dle tohoto Jednacího řádu a dále mající uzavřenou smlouvu s Unií, kterou pověřují k výkonu činnosti podle odst. 2.
  4. Správce seznamu je bezúhonná osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům, která je jako Správce seznamu jmenována představenstvem Unie. Správce seznamu vykonává působnost Unie při určování rozhodce, je-li Unie k takovému úkonu pověřena. Konkrétnější popis funkce a činnosti Správce seznamu je uveden v Organizačním statutu a kancelářském řádu.
  5. Administrátor je osoba jmenována Unií, která je pověřena rozhodcem k provádění jednotlivých administrativních úkonů v rámci řízení, k jejímž provedení by byl oprávněn rozhodce na základě Jednacího řádu. Administrátor vykonává zejména administrativní činnost v rozhodčím řízení. Administrátor nemůže činit úkony, které jsou vyloučeny Jednacím řádem, např. dle ust. § 11 odst. 6.


ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
 

§ 2 

  1. Rozhodce postupuje ve vedeném rozhodčím řízení z vlastní iniciativy a nezávisle. Provedením jednotlivých úkonů v řízení může rozhodce pověřit s ohledem na rychlost, efektivitu a hospodárnost řízení administrátora, kterého jmenuje Unie. Rozhodce nemůže pověřit administrátora k provedení takových úkonů, které jsou vyloučeny jednacím řádem, např. dle ust. § 11 odst. 6.
  2. Rozhodci pověřují Unii, aby tento Jednací řád vydala, čímž je míněno zveřejnění na internetových stránkách www.urmr.cz, zajištění publikace v tištěné podobě a také jeho zveřejnění v obchodním věstníku.
  3. Obdobně jako byl schválen Jednací řád, byly taktéž schváleny Nařízení o nákladech rozhodčího řízení, Organizační statut a kancelářský řád, Seznam rozhodců, které jsou nedílnou součástí tohoto Jednacího řádu a tvoří jeho přílohu.
  4. V rozhodčím řízení jsou rozhodci projednávány a rozhodovány spory vymezené k rozhodování podle Zákona o rozhodčím řízení (dále jen “spory”), které nebyly splněny dobrovolně, a přitom je dána pravomoc rozhodců pro daný spor.
  5. Jednací řád rozhodčího řízení je v platném a účinném znění uveřejněn na internetové adrese www.urmr.cz. V případě, že Unie publikuje změnu tohoto Jednacího řádu, je taková změna účinná od okamžiku zveřejnění na uvedené internetové adrese a současně v obchodním věstníku, nemá-li být změna účinná od pozdějšího data výslovně uvedeného. Řízení je vedeno dle Jednacího řádu účinného ke dni zahájení řízení.
  6. Za spor s mezinárodním prvkem je považován spor, v němž alespoň jedna ze stran nemá bydliště či sídlo na území České republiky, předmět sporu není na území České republiky nebo má být na základě dohody stran rozhodováno podle jiného než českého práva.


HLAVA DRUHÁ
ROZHODCI


Pravomoc
§ 3 

  1. Rozhodci rozhodují spory, jestliže je jejich pravomoc pro daný spor založena platnou rozhodčí smlouvou sepsanou podle Zákona o rozhodčím řízení, podle které si účastníci takové smlouvy dohodli, že jejich spory budou rozhodovány v rozhodčím řízení buď před jediným rozhodcem, nebo před senátem složeným ze tří rozhodců, a to podle Jednacího řádu rozhodčího řízení vydaného Unií a zveřejněného na internetové adrese www.urmr.cz, a budou určeni výslovně smluvními stranami v rozhodčí smlouvě nebo způsobem podle Jednacího řádu rozhodčího řízení Správcem seznamu rozhodců. Rozhodčí smlouva může být uzavřena ve vztahu k jednotlivému již vzniklému sporu (smlouva o rozhodci) nebo se může týkat všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). V rozhodčí smlouvě lze rozhodce nebo rozhodčí senát pověřit k rozhodování všech sporů podle zásad spravedlnosti.
  2. Rozhodce je oprávněn rozhodovat o své pravomoci. Dospěje-li k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodne usnesením o zastavení řízení.
  3. Kterákoli ze stran může písemně, nejpozději při prvním úkonu v řízení, podat námitku nedostatku pravomoci. Námitka musí obsahovat přesné vylíčení skutečností a důvodů, v nichž strana nedostatek pravomoci spatřuje.


Vyloučení rozhodce
§4 

  1. Rozhodce (člen rozhodčího senátu) je vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
  2. Každý z účastníků je oprávněn uplatnit námitku podjatosti rozhodce (člena rozhodčího senátu), to však nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícím se věci samé.
  3. Rozhodce (člen rozhodčího senátu) je povinen informovat bez zbytečného odkladu účastníky sporu o okolnostech, pro které by mohl být vyloučen pro podjatost.
  4. Rozhodce je možno vyloučit z projednání a rozhodnutí věci, pokud bez řádné omluvy a důvodu neučinil v řízení po dobu jednoho měsíce, v případě expresního řízení 15 dní, žádný úkon. Podnět k vyloučení rozhodce z důvodu nečinnosti může podat kterákoli ze stran sporu písemným podáním adresovaným Správci seznamu.
  5. O vyloučení rozhodce (člena rozhodčího senátu) z důvodu jeho podjatosti či nečinnosti rozhoduje na základě uplatněné námitky nebo ex offo Správce seznamu.
  6. Bude-li rozhodnuto o vyloučení rozhodce (člena rozhodčího senátu), bude Správcem seznamu neprodleně jmenován nový rozhodce (člen rozhodčího senátu).
  7. Ustanovení odst. 1 až 6 se vztahuje přiměřeně též na znalce a tlumočníky.
     

Odmítnutí funkce
§5 

  1. Rozhodce není povinen přijmout funkci rozhodce.
  2. Odepře-li rozhodce přijmout funkci rozhodce nebo se jí z vážných důvodů, potom co funkci přijal, vzdá, nebo ji nemůže nadále vykonávat, bude Správcem seznamu neprodleně jmenován nový rozhodce.


HLAVA TŘETÍ
ÚKONY ROZHODCE A ÚČASTNÍKŮ 
  

Doručování
§ 6

  1. Písemnosti jsou účastníkům řízení primárně doručovány na adresy uvedené v listinách obsahujících rozhodčí smlouvu a zakládajících pravomoc rozhodce k rozhodování věci. Mohou však být doručovány i na jakoukoli jinou, rozhodci známou adresu. Účastníci podpisem rozhodčí smlouvy tak potvrdili, že jsou schopni na jimi uvedené adrese přebírat listovní zásilky a jedná se o jejich řádnou doručovací adresu. Případnou změnu doručovací adresy jsou účastníci povinni bezodkladně oznámit Unii, jinak na takovou změnu adresy nebude brán zřetel.
  2. Jestliže se nepodařilo doručit písemnost na poslední známou adresu účastníka podle odst. 1, který si nezvolil ani právního zástupce ani zmocněnce k přijímání písemností, a aniž platí fikce doručení dle odst. 7 a 8, je rozhodce oprávněn jmenovat takovému účastníkovi opatrovníka k přijímání písemností a písemnosti se tak následně doručují pouze tomuto opatrovníkovi, přičemž usnesení o jeho jmenování bude zveřejněno po dobu 7 dnů na vývěsní desce zveřejněné na www.urmr.cz. Toto usnesení se doručuje jen ostatním účastníkům řízení a opatrovníkovi a nabývá právní moci prvním dnem jeho vyvěšení na vývěsní desce na této internetové adrese. Písemnosti lze také vyzvednout v sídle Unie po předchozím vyžádání.
  3. Má-li účastník v řízení právního zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se pouze tomuto zástupci. Účastník je povinen vždy řádně informovat o svém právním zastoupení a jeho změnách. Pokud má účastník v řízení něco vykonat osobně, doručuje se písemnost i jemu.
  4. Má-li účastník v řízení obecného zmocněnce, jemuž udělil plnou moc, musí být podpisy na této plné moci úředně ověřeny. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce.
  5. V případě, že účastník po zahájení řízení změnil adresu, aniž to oznámil písemně rozhodci přímo nebo prostřednictvím Unie, k takové změně adresy není rozhodce povinen přihlížet a doručení je tak účinně provedeno odesláním písemností na jemu posledně oznámenou adresu účastníka.
  6. Rozhodčí žalobu, vyjádření k rozhodčí žalobě, předvolání k ústnímu jednání a rozhodnutí zasílá rozhodce osobně nebo prostřednictvím jiné osoby účastníkům do vlastních rukou, a to ve formě doporučeného dopisu s dodejkou. Ostatní písemnosti mohou být zasílány doporučeným nebo obyčejným dopisem, kromě toho také telegraficky, telefaxem a prostřednictvím elektronické pošty. Rozhodce může veškeré písemnosti doručovat prostřednictvím Unie rovněž i prostřednictvím pověřené osoby (např. kurýr).
  7. Při doručování účastníkovi, který nebyl zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, použije se přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o doručování soudních písemností do vlastních rukou, přičemž opětovné doručení zásilky se nevyžaduje a platí, že nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od jejího uložení, v expresním řízení do 3 dnů, považuje se poslední den této úložní lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. To platí i v případech, kdy se strana sporu v místě doručení, byť i krátkodobě, nezdržuje, ale změnu adresy neoznámila.
  8. Všechny písemnosti se považují za doručené, byly-li doručovány způsobem uvedeným v odst. 1 až 7, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít.
  9. Doručování písemností účastníkovi řízení lze provádět elektronickou cestou prostřednictvím datových schránek (ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb.). Tento způsob dodání písemností je při splnění všech zákonem předpokládaných skutečností řádným doručením písemností účastníkovi. Tento způsob doručování má stejné právní účinky jako způsob doručování písemností uvedených v odst. 1. až 7.


Úkony účastníků
§7

  1. V případě řízení vedeného bez ústního jednání mohou účastníci své úkony činit pouze písemně a jsou povinni je zaslat na adresu sídla Unie.
  2. Hmotněprávní úkon účastníka učiněný vůči rozhodci je účinný také vůči jiným účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli.
  3. Veškeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení jsou účastníci povinni předložit v takovém počtu, aby každá ze stran a rozhodce obdrželi po jednom vyhotovení, a to v českém jazyce. Důkazy lze předkládat i v jiném než českém jazyce, přičemž však platí, že rozhodce je oprávněn vyzvat účastníka, který takový důkaz předložil, k úřednímu překladu důkazu do českého jazyka, a to na vlastní náklad takového účastníka, nebo je rozhodce oprávněn rozhodnout, že překlad takové listiny bude pořízen Unií na náklad účastníka.
  4. V případě ústního jednání je jednacím jazykem čeština. Jestliže účastník nerozumí českému jazyku nebo jej neovládá, je jeho povinností zajistit sobě tlumočníka do rodného jazyka účastníka, případně do jazyka, kterému rozumí, nebo který ovládá.


Lhůty
§ 8 

  1. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
  2. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
  3. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty podání účastníka odevzdáno k poštovní přepravě.
  4. V případě expresního řízení učiní rozhodce první úkon nejpozději do 7 dnů od obdržení žaloby.
  5. Rozhodce po projednání věci vydá rozhodnutí, a to zpravidla ve lhůtě do 3 měsíců od řádného podání rozhodčí žaloby. V případě expresního vyřízení věci rozhodce vydá rozhodnutí nejpozději do 15 dnů od posledního úkonu účastníka ve věci nebo uplynutí lhůty k učinění takového úkonu.
  6. Jestliže žalobce před vydáním rozhodčího nálezu navrhne rozhodci změnu rozhodčí žaloby neplatí, ust. odst. 5.
  7. Účastníci řízení se dohodli, že expresní řízení bude vedeno za následujících podmínek:
    1. Strany mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději při prvním vyjádření ve věci, k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků a které vznikly (nastaly) po prvním vyjádření ve věci a které účastník nemohl bez své viny včas uvést, a dále skutečnosti a důkazy, jež si vyžádá k objasnění věci rozhodce.
    2. Žalobu s žádostí o expresní vyřízení věci včetně všech přiložených listin zašle rozhodce žalovanému s výzvou, aby se žalovaný do 7 dnů od doručení rozhodčí žaloby ve věci písemně vyjádřil a v případě, že žalobcem uplatněný nárok neuznává, aby rozhodci předložil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označil další důkazy k prokázání svých tvrzení.
    3. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce podle písm. b) včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě rozhodci nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti žalovanému rozhodčí žalobou uplatňován, uznává.
    4. Vyjádření žalovaného zašle rozhodce se všemi přiloženými listinami žalobci s výzvou, aby se ke skutečnostem a důkazům tvrzeným a předloženým žalovaným písemně vyjádřil ve lhůtě 3 dnů a zároveň učinil závěrečný návrh ve věci.
    5. Vyjádření žalobce se všemi přiloženými listinami zašle rozhodce žalovanému s výzvou, aby se ke skutečnostem a důkazům tvrzeným a předloženým žalobcem písemně vyjádřil ve lhůtě 3 dnů a zároveň učinil závěrečný návrh ve věci. 
    6. Nevyjádří-li se žalobce nebo žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce podle písmene d) a e), ani rozhodci ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, rozhodne rozhodce po marném uplynutí lhůty k podání vyjádření na podkladě skutečností a důkazů dosud obsažených ve spise. 
    7. Rozhodce je oprávněn k dožádání a vyzvat k předložení dalších důkazů v případě složitého případu nebo k objasnění merita věci sporu.
       

 

ČÁST DRUHÁ
PŘÍPRAVA ŘÍZENÍ


HLAVA PRVNÍ
URČENÍ ROZHODCE A ROZHODČÍHO SENÁTU
 

§9 

  1. V případě, že si strany neurčí konkrétního rozhodce v rozhodčí smlouvě, pověřují k výběru i případnému vyloučení rozhodce dle § 4 tohoto Jednacího řádu Správce seznamu, kterého jmenuje a odvolává představenstvo Unie. Jeho funkce je podrobněji upravena v Organizačním statutu Unie.
  2. V rozhodčím řízení podle tohoto Jednacího řádu rozhoduje jediný rozhodce nebo senát složený ze tří rozhodců (dále jen “rozhodčí senát”). Všichni členové rozhodčího senátu jsou si při rozhodování rovni. V procesních věcech jedná a listiny podepisuje jménem rozhodčího senátu jeho předseda.
  3. V případě, že si strany neurčí konkrétní rozhodce do rozhodčí senátu v rozhodčí smlouvě, strany pověřují Správce seznamu k určení, který rozhodčí senát složený ze Správcem seznamu vybraných rozhodců nebo který jediný rozhodce věc projedná a rozhodne. V případě rozhodčího senátu určí jeho předsedu tím, že jej uvedou na prvním místě ze jmenovaných rozhodců. Předsedou rozhodčího senátu může být pouze rozhodce s právnickým vzděláním.
  4. Tam, kde se v tomto Jednacím řádu hovoří o rozhodci, bez doplnění, že se jedná o jediného rozhodce, rozumí se tím i rozhodčí senát.


HLAVA DRUHÁ
PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ
 

§10

  1. Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterýkoliv z účastníků požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takového návrhu, jakož i o soudním rozhodnutí o takovém návrhu je účastník, který takový návrh podal, povinen písemně informovat rozhodce.

 

ČÁST TŘETÍ
ŘÍZENÍ


HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
 

§11 

  1. Rozhodčí řízení se koná v sídle Unie. S přihlédnutím k oprávněným zájmům stran a procesní ekonomičnosti může být spor rozhodnut i na jiném místě určeném rozhodcem.
  2. V rozhodčím řízení je pro řešení sporů rozhodné hmotné právo české, nevyplývá-li z jiného ujednání účastníků sporu výslovná dohoda o volbě jiného práva.
  3. Rozhodce je oprávněn spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže jej k tomu strany výslovně pověřily.
  4. Expresním řízením je rozhodčí řízení, ve kterém jsou jednotlivé lhůty, stanovené k provedení některých úkonů, oproti normálnímu řízení zkráceny. Žádost o provedení expresního řízení je nutno podat zároveň s podáním rozhodčí žaloby a podléhá poplatkové povinnosti dle § 6 Nařízení o nákladech. Expresní řízení nelze vést v řízení s mezinárodním prvkem.
  5. Rozhodčí řízení je jednoinstanční.
  6. K provedení jednotlivých procesních úkonů, spojených se zajištěním hladkého průběhu rozhodčího řízení, je stranami zmocněn i administrátor. Administrátora však nelze zmocnit k vydání rozhodčího nálezu, usnesení o zastavení řízení a usnesení o pravomoci rozhodce.
  7. Administrátor je jmenován a odvoláván představenstvem Unie a odpovídá za řádný administrativní chod rozhodčího řízení. Jeho funkce je podrobněji upravena v Organizačním statutu Unie.


HLAVA DRUHÁ
PRŮBĚH ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
 

Zahájení rozhodčího řízení
§ 12

  1. Rozhodčí řízení se zahajuje na základě rozhodčí žaloby. Rozhodčí řízení je zahájeno doručením rozhodčí žaloby rozhodci dle ust. odst. 6 preambule.
  2. Rozhodčí žaloba musí obsahovat:
    1. označení účastníků sporu, a to jejich jménem, příjmením a bydlištěm, případně datem narození nebo rodným číslem v případě fyzické osoby; obchodní firmou nebo názvem, sídlem, identifikačním číslem v případě právnické osoby, popřípadě též údaji o zástupcích účastníků,
    2. označení adresy účastníků řízení, na kterou jim budou doručovány písemnosti s případným uvedením telefonního, faxového spojení a adresy elektronické pošty,
    3. odkaz na důvod zakládající pravomoc rozhodce k projednání a rozhodnutí věci v rozhodčím řízení,
    4. vylíčení rozhodujících skutečností k uplatněnému nároku,
    5. jasné označení uplatněného nároku (uvedení čeho se žalobce domáhá),
    6. vyčíslení hodnoty sporu,
    7. označení důkazů, jichž se žalobce dovolává (označí-li žalobce jako důkazní prostředek listinu, kterou má k dispozici, je povinen k žalobě připojit její kopii),
    8. žádost o expresní vyřízení věci, pokud hodlá žalobce věc expresně vyřídit,
    9. originální podpis žalobce.
  3. Žalobce je povinen k rozhodčí žalobě připojit kopii listiny, ze které vyplývá založení pravomoci rozhodce (listina obsahující rozhodčí smlouvu), případně jiným hodnověrným způsobem uzavření rozhodčí smlouvy doložit. V případě pochybností rozhodce o věrohodnosti listiny obsahující rozhodčí smlouvu, je oprávněn si vyžádat předložení ověřené kopie této listiny.
  4. Je-li žalobce zastoupen na základě plné moci, je povinen k rozhodčí žalobě připojit originál takové plné moci.
  5.  Pokud rozhodčí žaloba neobsahuje předepsané náležitosti stanovené Jednacím řádem, vyzve administrátor nebo rozhodce žalobce k nápravě zjištěných vad, a to v určené lhůtě. Do odstranění vad se žaloba neprojednává a neběží lhůty k rozhodnutí sporu. 

 

Účastníci rozhodčího řízení

§13

  1. Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

 

Úkony účastníků ve věci
§14 

  1. Žalobce může za řízení se souhlasem rozhodce měnit rozhodčí žalobu.
  2. Žalobce může kdykoli do vydání rozhodnutí vzít zpět rozhodčí žalobu, a to z části nebo zcela.
  3. Žalovaný může za řízení, nejpozději však do vydání rozhodnutí, uplatnit svá práva proti žalobci vzájemnou rozhodčí žalobou, v případě pokud takto uplatní vůči žalobci více, než činí nárok uplatněný žalobcem v rozhodčí žalobě. Je-li uplatněný nárok žalovaného vůči žalobci nižší nebo roven nároku uplatněném žalobcem v rozhodčí žalobě, považuje se takový návrh žalovaného za námitku započtení.
  4. Na vzájemnou rozhodčí žalobu i námitku započtení se přiměřeně vztahují ustanovení upravující náležitosti rozhodčí žaloby, včetně poplatkové povinnosti.


Průběh řízení
§ 15 

  1. Jakmile bylo rozhodčí řízení zahájeno, postupuje v něm rozhodce tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Přitom usiluje také o to, aby spor byl vyřešen smírně.
  2. Rozhodce je oprávněn vyžádat si od účastníků písemná vyjádření i doložení důkazních prostředků ve lhůtě rozhodcem stanovené.
  3. Rozhodce zašle jedno vyhotovení rozhodčí žaloby včetně všech žalobcem přiložených listin žalovanému s výzvou, aby se žalovaný nejpozději do 7 dnů od doručení rozhodčí žaloby ve věci písemně vyjádřil a v případě, že žalobcem uplatněný nárok neuznává, aby rozhodci předložil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označil další důkazy k prokázání svých tvrzení.
  4. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce podle odst. 3 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě rozhodci nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti žalovanému rozhodčí žalobou uplatňován, uznává. O tomto následku bude žalovaný ve výzvě rozhodcem poučen.
  5. Předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, zašle rozhodce žalovanému text rozhodčí žaloby s výzvou, aby se k žalobě a uplatněnému nároku ve lhůtě tří dnů od jejich doručení vyjádřil a podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti uplatněnému nároku namítá. Nesdělí-li žalovaný v této lhůtě námitky, vydá rozhodce na základě žalobcem předloženého prvopisu směnky či šeku rozhodčí nález, v němž uloží žalovanému, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení. Výzva k podání námitek musí být žalovanému doručena do vlastních rukou. Nelze-li výzvu k doručení námitek doručit do vlastních rukou, pokračuje rozhodce v řízení podle tohoto Jednacího řádu.

Postup v řízení
§ 16

  1. Rozhodce rozhoduje o věci zahájené podle rozhodčí žaloby bez nařízení ústního jednání pouze na základě předložených písemností. Ústní jednání může rozhodce ve věci nařídit zejména, považuje-li to za potřebné k řádnému posouzení věci.
  2. Pro případ nařízení ústního jednání je rozhodce povinen účastníky písemně předvolat. Předvolání k ústnímu jednání musí obsahovat místo a čas ústního jednání. Předvolání musí být rozhodcem zasláno nejméně 15 dnů před konáním ústního jednání.
  3. Průběh ústního jednání je zaznamenáván pomocí zvukové záznamové techniky a dodatečně se vyhotoví přepis do písemného protokolu.
  4. Účastník, který navrhuje důkazy, odpovídá za jejich dostupnost.


Smír
§ 17

  1. Dojde-li v rozhodčím řízení mezi stranami ke společné vůli ukončit spor uzavřením smíru a strany o to požádají rozhodce, vydá rozhodce formou rozhodčího nálezu rozhodčí smír. Obsah smíru nesmí odporovat právním předpisům.


HLAVA TŘETÍ
DOKAZOVÁNÍ


Důkazní povinnost
§ 18

  1. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokazování svých tvrzení. Rozhodce rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
  2. Rozhodce může vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.
  3. Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé, jakož i právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky.

 

Důkazní prostředky
§ 19

  1. Za důkaz může sloužit vše, čím lze prokázat tvrzení účastníka.
  2. Listinné důkazy předkládá účastník v kopiích, na výzvu rozhodce nebo administrátora v úředně ověřené kopii nebo originálu listiny. Rozhodce nebo administrátor je oprávněn po předložení důkazu v originále nebo úředně ověřené kopii založit do spisu neověřenou kopii listinného důkazu s poznámkou, že důkaz byl předložen v originále nebo úředně ověřené kopii.
  3. Rozhodce může rozhodnout o tom, že bude vyslechnut svědek a o způsobu jeho výslechu.
     

Hodnocení důkazů

§20

  1. Rozhodce hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo.
  2. Listiny vydané státními orgány České republiky v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.
  3. Rozhodce je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že by spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu.


HLAVA ČTVRTÁ
ROZHODNUTÍ

 
Rozhodčí nález
§ 21 

  1. Rozhodčím nálezem rozhoduje rozhodce o věci samé.
  2. Je-li spor rozhodován rozhodčím senátem, platí, že o rozhodčím nálezu se usnáší rozhodčí senát absolutní většinou hlasů všech členů, a to v neveřejném hlasování, účastní-li se hlasování nadpoloviční většina všech členů rozhodčího senátu. O hlasování rozhodčího senátu se sepíše protokol, který se v zapečetěné obálce založí do spisu.
  3. Rozhodčím nálezem má být rozhodnuto o celém sporu, jestliže je-li to účelné, může rozhodce rozhodnout nejdříve jen o části sporu (částečný rozhodčí nález) nebo jeho základu (mezitímní rozhodčí nález).
  4. Rozhodce rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci.
  5. Pro rozhodčí nález je rozhodující stav věci v době jeho vydání.
  6. Obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví rozhodce ve výroku rozhodčího nálezu. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů rozhodčího řízení.
  7. Výrok rozhodčího nálezu o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, zejména v případech pokud nárok vychází z právního úkonu, v němž je plnění v této cizí měně vyjádřeno.
  8. Rozhodčí nález nebude obsahovat odůvodnění. Odůvodnění bude součástí rozhodčího nálezu, pokud si ho strany dodatečně vyžádají nejpozději při prvním úkonu ve věci po zahájení řízení, bude uhrazen poplatek za odůvodnění dle Nařízení o nákladech a zároveň písemně sdělí, že o odůvodnění žádá. Pokud nebudou splněny obě dvě podmínky k vyhotovení odůvodnění, k takové žádosti nebude přihlíženo. Rozhodce může odůvodnění vyhotovit, pokud to uzná za vhodné s ohledem na povahu sporu.
  9. Rozhodčí nález musí být vyhotoven písemně a musí obsahovat všechny náležitosti:
    1. jméno rozhodce či členů rozhodčího senátu,
    2. datum vydání rozhodčího nálezu,
    3. označení účastníků a jejich zástupců,
    4. předmět sporu,
    5. výrok zahrnující také rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení,
    6. odůvodnění, pokud bude vyžádáno alespoň jedním účastníkem řízení nebo rozhodce uzná za vhodné odůvodnění vyhotovit s ohledem na povahu sporu,
    7. poučení o vykonatelnosti,
    8. podpis rozhodce nebo podpis většiny rozhodčího senátu.
  10. Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení na žádost účastníka řízení opatřeno prostřednictvím Unie doložkou o právní moci. 
  11. Uložil-li rozhodce ve výroku rozhodčího nálezu povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu, pokud rozhodce nestanoví lhůtu jinou. V případě, že povinná strana nesplní povinnost jí rozhodčím nálezem uloženou ve lhůtě k tomu stanovené, je rozhodčí nález soudně vykonatelný s možností vést podle něj výkon rozhodnutí (exekuci). 
  12. Na žádost účastníka podanou do 15 dnů od doručení rozhodčího nálezu účastníku je rozhodce oprávněn vydat doplňující rozhodčí nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích stran. Na doplňující rozhodčí nález se jinak použijí všechna ustanovení Jednacího řádu o rozhodčím nálezu. 
  13. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoliv na žádost kterékoliv ze stran. Taková oprava musí být podepsána a doručena jako rozhodčí nález.


Usnesení
§ 22

  1. Nestanoví-li tento Jednací řád rozhodčího řízení jinak, rozhoduje rozhodce usnesením.
  2. Usnesením se dále rozhoduje o vyloučení rozhodce dle § 4.
  3. Není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení ustanovení o rozhodčím nálezu.


Zastavení řízení
§23

  1. Rozhodce rozhodne usnesením o zastavení řízení zejména v těchto případech:
    1. žalobce vzal za řízení zpět rozhodčí žalobu,
    2. rozhodne-li rozhodce o nedostatku své pravomoci k rozhodování o věci,
    3. žalobce nesplnil svoji povinnost zaplatit rozhodčí poplatek ze žaloby nebo ze vzájemné rozhodčí žaloby nebo správní paušál, a to ani v dodatečné lhůtě.
  2. Řízení lze zastavit i částečně, pokud žalobce nesplnil svoji povinnost zaplatit doměřený rozhodčí poplatek ze žaloby nebo vzájemné rozhodčí žaloby.

 

HLAVA PÁTÁ
NÁKLADY ŘÍZENÍ
 

Druhy nákladů rozhodčího řízení a jejich placení
§ 24

Jednotlivé druhy nákladů rozhodčího řízení, včetně pravidel pro jejich placení, jsou upraveny v Nařízení o nákladech rozhodčího řízení, uveřejněném v aktuálním znění na www.urmr.cz a v obchodním věstníku.


Náhrada nákladů řízení
§25

  1. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná rozhodce náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Účastníci jsou povinni dbát o to, aby rozhodce již před vydáním rozhodčího nálezu měl náležitě podáno, jakých nákladů řízení se účastník domáhá k náhradě, a aby vznik těchto nákladů byl doložen.
  2. Měl-li účastník úspěch ve věci jen částečný, rozhodce náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
  3. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu rozhodce přiznat plnou náhradu nákladů řízení.
  4. Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým jednáním nezavdal příčinu k podání rozhodčí žaloby.
  5. Rozhoduje-li rozhodce o přiznání náhrady hotových výdajů účastníků, pak o náhradě odměny za právní zastoupení účastníka advokátem či notářem rozhoduje přiměřeně podle ustanovení vyhlášky č. 484/2000 Sb. a o náhradě hotových výdajů právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.. Rozhodce může v odůvodněných případech přiznat náhradu odměny za právní zastoupení účastníka advokátem či notářem podle skutečně účastníkem zaplacené odměny za takové právní zastoupení.


ČÁST ČTVRTÁ
ŘÍZENÍ ON-LINE


HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
 

§26

  1. Rozhodčí řízení podle této části Jednacího řádu (dále jen “Řízení on-line”) je vedeno prostřednictvím internetu ve speciálním soudním fóru, zřízeném pro jednotlivé řízení na portálu E-ARBITER, a to v případě, že tak strany výslovně sjednaly v rozhodčí smlouvě a podrobily se Řízení on-line.
  2. Řízení on-line umožňuje a vyžaduje, aby veškerá podání stran byla činěna v elektronické podobě, aby řízení bylo vedeno elektronickou formou a aby rozhodčí nález byl také vydán v elektronické podobě, prostřednictvím internetu.
  3. V Řízení on-line rozhoduje vždy pouze jediný rozhodce.
  4. V případě, že si strany neurčí konkrétního rozhodce v rozhodčí smlouvě, pověřují k výběru i případnému vyloučení rozhodce dle § 4 tohoto Jednacího řádu Správce seznamu.
  5. Portál E-ARBITER je adresou Unie pro Řízení on-line na internetové stránce www.e-arbiter.cz.
  6. Nestanoví-li úprava Řízení on-line v této části Jednacího řádu něco jiného, užijí se na Řízení on-line přiměřeně i ustanovení části první, druhé, třetí a páté Jednacího řádu pro rozhodčí řízení.
  7. Rozhodce je v odůvodněných případech oprávněn rozhodnout, že rozhodčí řízení nebude vedeno jako Řízení on-line. O tomto je rozhodce povinen vydat usnesení. Dnem vydání tohoto rozhodnutí je rozhodčí řízení dále vedeno podle Jednacího řádu bez aplikace této části Jednacího řádu. Všechny dosud řádně učiněné úkony účastníků zůstávají zachovány.
  8. V případě zahájení řízení, které bude obsahovat mezinárodní prvek, bude rozhodcem rozhodnuto o převedení řízení do normálního řízení v listinné podobě. O tomto je rozhodce povinen vydat usnesení. Dnem vydání tohoto rozhodnutí je rozhodčí řízení dále vedeno podle Jednacího řádu bez aplikace této části Jednacího řádu. Všechny dosud řádně učiněné úkony účastníků zůstávají zachovány.


HLAVA DRUHÁ
PRŮBĚH ŘÍZENÍ ON-LINE
 

Zahájení Řízení on-line
§ 27 

  1. Řízení on-line se zahajuje na základě rozhodčí žaloby. Rozhodčí žaloba se podává výlučně prostřednictvím podatelny na portálu E-ARBITER nebo zasláním na e-mailovou adresu podatelna@e-arbiter.cz. Rozhodčí řízení je zahájeno dnem podání rozhodčí žaloby na portál E-ARBITER nebo dnem doručení rozhodčí žaloby na E-MAIL podatelna@e-arbiter.cz.
  2. Pro náležitosti rozhodčí žaloby platí přiměřeně ustanovení § 12 odst. 2, přičemž vedle korespondenčních adres mohou být u stran pro doručování oznámení o úkonu v řízení uvedeny e-mailové adresy.
  3. Označí-li žalobce jako důkazní prostředek listinu, kterou má k dispozici, je povinen k žalobě připojit elektronicky zpracovaný záznam listiny.
  4. Je-li žalobce zastoupen na základě plné moci, je povinen k rozhodčí žalobě tuto plnou moc připojit.
  5. Pokud rozhodčí žaloba neobsahuje předepsané náležitosti, vyzve administrátor žalobce k nápravě zjištěných vad, a to v určené lhůtě. Do odstranění vad se žaloba neprojednává a neběží lhůty k rozhodnutí sporu.


Účastníci Řízení on-line
§28 

  1. Účastníky Řízení on-line jsou strany, které si sjednaly použití této části Jednacího řádu v rozhodčí smlouvě.
  2. Písemností se pro účely Řízení on-line rozumí nikoli pouze vlastní listinná podoba, ale znamená též formu “elektronického záznamu”.
  3. Rozhodce i Unie při doručování sdělení o vytvoření Soudního fóra, zaslání přístupových parametrů do Soudního fóra a dalších sdělení, vycházejí z e-mailových adres účastníků řízení obsažených v rozhodčí smlouvě a nebude-li stranami dohodnuto jinak, tak z e-mailových adres v listině obsahující rozhodčí smlouvu. Pokud ani rozhodčí smlouva ani listina, která obsahuje rozhodčí smlouvu, neobsahuje e-mailové adresy obou stran, doručuje se sdělení o vytvoření Soudního fóra, zaslání přístupových parametrů do Soudního fóra a rozhodčí nález na korespondenční adresy stran.


Průběh Řízení on-line
§ 29

  1. Soudní fórum je speciální adresou zřízenou v rámci portálu E-ARBITER výlučně pro vedení konkrétního sporu, pro veškerá podání účastníků řízení, jakož i pro veškerá rozhodnutí rozhodce a uchovávání všech písemností v elektronické podobě, souvisejících se sporem. Přístup k Soudnímu fóru je garantován a umožněn jen účastníkům řízení a rozhodci.
  2. Jakékoli podání je možno v rámci Řízení on-line platně učinit a zachovat tak stanovenou lhůtu k jeho podání pouze jeho vytvořením a vyvěšením v rámci Soudního fóra, zřízeného pro konkrétní spor.
  3. Veškerá podání a rozhodnutí v Řízení on-line se považují za doručená okamžikem jejich vyvěšení na Soudním fóru.
  4. Rozhodce nebo administrátor zároveň při vytvoření Soudního fóra sdělí účastníkům řízení, prostřednictvím jejich e-mailových adres, webovou adresu Soudního fóra, jakož i přístupové parametry (login a heslo) k Soudnímu fóru. Za doručení oznámení o vytvoření Soudního fóra prostřednictvím E-MAILU se považuje odeslání ze serveru provozovaného Unií. Odchozí E-MAILY kontroluje administrátor, který zaznamenává jejich řádné odeslání. Strany si mohou v rozhodčí smlouvě sjednat, že sdělení o vytvoření Soudního fóra a zaslání přístupových parametrů do tohoto Soudního fóra jim bude zasláno písemně na korespondenční adresy. Pro následný postup v řízení a podání účastníků platí ustanovení odst. 2, přičemž rozhodčí nález bude stranám zaslán též písemně na jejich korespondenční adresy.
  5. Zároveň se sdělením podle odst. 4 bude připojena i výzva rozhodce, kterou vyzve žalovaného, aby se nejpozději do 7 dnů od sdělení ve věci vyjádřil a v případě, že žalobcem uplatněný nárok neuznává, aby rozhodci předložil důkazy, jichž se dovolává, případně označil další důkazy k prokázání svých tvrzení. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě rozhodci nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti žalovanému rozhodčí žalobou uplatňován, uznává. O tomto následku bude žalovaný ve výzvě rozhodcem poučen.


Způsob rozhodování sporu
§ 30

  1. Rozhodce rozhoduje o věci zahájené podle rozhodčí žaloby v rámci Řízení on-line zásadně bez nařízení ústního jednání a pokud nestanoví jinak, též bez předávání a předkládání písemností a důkazů v listinné podobě.

 

HLAVA TŘETÍ
DOKAZOVÁNÍ


Důkazní prostředky
§ 31

  1. Důkazními prostředky v Řízení on-line mohou být podle povahy věci pouze důkazy v písemné podobě.
  2. Písemné důkazy předkládá účastník ve formě elektronického záznamu jako přílohu svého procesního podání.
  3. Rozhodce je oprávněn stranu, která předložila důkaz, vyzvat k úpravě listiny do speciálního formátu, to zejména v případě, je-li elektronický záznam listinného důkazu pořízen v nestandardním nebo nedostupném formátu.
  4. Rozhodce je oprávněn za účelem verifikace listiny vyzvat stranu k předložení originálu nebo ověřené kopie listiny, která je navrhována k důkazu ve sporu.


HLAVA ČTVRTÁ
ROZHODNUTÍ


Rozhodčí nález
§ 32

  1. Rozhodčí nález podepisuje rozhodce v souladu s § 2 písm. b), §3 a §4 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
  2. Rozhodčí nález je vydán jeho vystavením v rámci Soudního fóra.
  3. O vydání rozhodčího nálezu budou účastníci informováni e-mailovou zprávou.
  4. Rozhodčí nález vydaný v rámci Řízení on-line nabývá právní moci dnem doručení jeho písemného vyhotovení všem stranám řízení.

 
HLAVA PÁTÁ
DALŠÍ USTANOVENÍ
 

§ 33

  1. Rozhodce je povinen v souladu s ustanovením § 29 odst. 2 Zákona o rozhodčím řízení do 30 dnů od právní moci rozhodčího nálezu předat do úschovy příslušného soudu rozhodčí nález opatřený doložkou o nabytí právní moci a všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení. Za tímto účelem budou všechny listiny prokazující průběh Řízení on-line vytištěny a uschovány.
  2. Na žádost účastníků bude rozhodčí nález vytištěn, nadepsán doložkou STEJNOPIS, opatřen kulatým razítkem Unie, podepsán rozhodcem a zaslán na jejich korespondenční adresu.
  3. V případě, že znění rozhodčí smlouvy je v jiném než českém jazyce, má se za to, že veškeré užité pojmy, názvy, instituty, číslo zákona a obdobné náležitosti jsou doslovným překladem z českého jazyka a v případě pochybností je rozhodující české znění.


ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 34 

  1. Sídlem Unie se rozumí adresa: Brno, Cejl 91, PSČ: 602 00. Kde se v tomto Jednacím řádu pojednává o sídle Unie, rozumí se tím tedy adresa Brno, Cejl 91, PSČ: 602 00 (např. §6 odst. 2, §7 odst. 1, §11 odst. 1, Jednacího řádu).
  2. Záležitosti neupravené v tomto Jednacím řádu se řídí ustanoveními Zákona o rozhodčím řízení a nestanoví-li Zákon o rozhodčím řízení nebo Jednací řád jinak, užijí se na rozhodčí řízení přiměřeně též ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
  3. Eventuální neplatnost některého ustanovení tohoto Jednacího řádu nemá vliv na platnost zbývajících ustanovení.
  4. Přílohou a nedílnou součástí Jednacího řádu je Nařízení o nákladech rozhodčího řízení a Organizační statut a kancelářský řád.
  5. Jediné platné a závazné znění tohoto Jednacího řádu je v českém jazyce. Jakýkoli překlad do cizího jazyka je pouze informativní.


Účinnost Jednacího řádu
§ 35

  1. Tento Jednací řád nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

 

Archiv

 


URMR a.s., Příkop 6, 602 00 Brno

telefon: +420 545 242 592 - e-mail: info(at)urmr.cz - web: www.urmr.cz

Úvod - O nás - Rozhodčí řízení - Mediace - Vzdělávání - Kontakt - Všeobecné obchodní podmínky - Mapa stránek

Web používá pouze funkční cookies, které jsou nezbytné pro fungování webových stránek.