23.01.2012 - KE SCHVÁLENÉ NOVELE ZÁKONA O ROZHODČÍM ŘÍZENÍ
Jak jsme vás již informovali v článcích publikovaných v našich elektronických newsletterech a v magazínu Satisfakce, zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů prochází v současné době novelizací. Vzhledem k tomu, že prezident Václav Klaus začátkem ledna novelu podpisem schválil a legislativní proces se tak chýlí ke konci, shrnujeme zde pro vaši lepší informovanost to nejdůležitější: 1) samotný průběh novelizace, 2) změny v rozhodčím řízení ve sporech ze spotřebitelských smluv a 3) nové doporučené znění rozhodčích doložek plně odpovídající dikci zákona po novelizaci.
Průběh novelizace
Vláda v květnu 2011 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dlouho připravovaný návrh na změnu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s důvodovou zprávou k tomuto návrhu konstatovala, že rozhodčí řízení umožňuje efektivně řešit majetkový spor mimosoudní cestou a velmi dobře funguje zejména ve sporech vzniklých ze smluv uzavíraných mezi podnikateli. Nicméně u spotřebitelských sporů vznikajících ze smluv uzavřených mezi podnikatelem a fyzickou nepodnikající osobou byla současná právní úprava shledána za nevyhovující. Navrhovaná novela si tak kladla dva cíle – zvýšit ochranu spotřebitele a obnovit důvěru veřejnosti v samotné rozhodčí řízení, která byla podle vlády ochromena několika případy zneužití arbitráže.
Vláda se prostřednictvím návrhu z několika možných variant řešení vydala směrem zachování institutu samotného rozhodčího řízení. A to nejen pro řešení obchodních sporů (s ohledem na účinné fungování arbitráže v této oblasti), ale i pro řešení sporů spotřebitelských. Nicméně přistoupila k větší regulaci rozhodčího řízení v těchto sporech, a to především s důrazem na informovanost spotřebitele. Regulace rozhodčího řízení ve spotřebitelských sporech v návrhu spočívala v povinnosti sjednávání rozhodčích smluv na samostatné listině (zapovídala tedy zakomponování rozhodčím smluv ve formě rozhodčích doložek do smluv hlavních), v povinnosti uvádět stanovené obligatorní údaje v rozhodčích smlouvách, ve zpřísnění požadavků na osobu rozhodce a mimo jiné i v povinnosti samotných rozhodců rozhodovat spotřebitelské spory v souladu s právními předpisy na ochranu spotřebitele, tedy nikoliv dle zásad spravedlnosti.
Návrh novely prošel celým legislativním procesem. Po předložení Poslanecké sněmovně byl doporučen k projednání organizačním výborem Poslanecké sněmovny, ve druhém čtení byl zákon sněmovnou po obecné rozpravě projednán i s pozměňovacími návrhy. Ty nijak nezasahovaly do navrhované koncepce novelizace, týkaly se pouze dílčích bodů. Poté byl návrh po svém přijetí ve třetím čtení odeslán do Senátu. Senát následně text projednal v plenární debatě a až na výjimky s ním vyslovil souhlas. Na zmíněné výjimky se vztahovaly pozměňovací návrhy: První měl rozšířit důvody, pro které měla být v případě zrušení rozhodčího nálezu neplatná i rozhodčí smlouva, na jejímž základě byl takový nález vydán. Druhý pozměňovací návrh Senátu spočíval v zavedení povinné odborné zkoušky pro všechny rozhodce, tedy nejen pro takové rozhodce, kteří by rozhodovali spory ze spotřebitelských smluv.
Poslanecká sněmovna posléze znění novely s pozměňovacími návrhy Senátu neschválila. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil k tomu uvedl, že změny v podobě zpřísnění zákonných podmínek pro výkon rozhodce, jaké obsahuje již původní návrh schválený Poslaneckou sněmovnou, jsou adekvátní tomu, jakých cílů má být regulováním rozhodčího řízení dosaženo. Rozhodčímu řízení by měla zůstat zachována vyšší míra neformálnosti oproti řízení soudnímu. Poslanecká sněmovna tak dále hlasovala o návrhu zákona v původním znění, v němž byl postoupen Senátu, přičemž tento návrh byl schválen téměř jednomyslně. Předseda Poslanecké sněmovny ho poté postoupil prezidentu republiky, který návrh dne 2. ledna 2012 podepsal a schválil tak novelu zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.
Novelizovaný zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pokud tedy bude publikován ve Sbírce zákonů ČR ještě v průběhu ledna 2012, nabude účinnosti 1. dubna 2012.
Změny v rozhodčím řízení ve sporech ze spotřebitelských smluv
Tato platná (zatím ještě neúčinná) novela přinese nejvíce změn v oblasti rozhodčího řízení ve sporech ze spotřebitelských smluv. Ty nejdůležitější si zde pro usnadnění práce při sjednávání rozhodčích smluv se spotřebiteli uvedeme:
Novela předně zakazuje se spotřebiteli sjednávat rozhodčí smlouvu ve formě rozhodčí doložky jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní. Platná bude tedy pouze taková rozhodčí smlouva, která bude sjednána samostatně, přičemž bude opatřena podpisy smluvních stran. Tato podmínka míří tedy pouze k ochraně spotřebitelů a nebude platit obecně. V případě obchodněprávních vztahů sjednávaných mezi podnikateli možnost sjednávat rozhodčí smlouvy ve formě rozhodčích doložek v podmínkách, jimiž se řídí smlouva hlavní, samozřejmě zůstává.
Podnikatel bude v souladu s novelou povinen poskytnout spotřebiteli náležité vysvětlení důsledků pro něho vyplývajících z uzavření rozhodčí smlouvy, a to tak, aby je spotřebitel byl schopen posoudit. Rozhodčí smlouva uzavřená za výše uvedených podmínek, tedy se spotřebitelem, bude muset obsahovat zákonem taxativně vyjmenované náležitosti: pravdivé, přesné a úplné informace o rozhodci, způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, odměně rozhodce, předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout, a pravidlech jejich přiznání, místu konání rozhodčího řízení, způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a nakonec i o skutečnosti, že rozhodčí nález je vykonatelný.
Kromě výslovného požadavku na bezúhonnost každého rozhodce klade novela na osobu rozhodce, která bude jmenována k řešení sporů ze spotřebitelských smluv, i další požadavek. Takovým rozhodcem bude moci být jmenována pouze osoba, která bude zapsána v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti, tedy osoba, která získala vysokoškolské vzdělání v oboru právo zejména v magisterském studijním programu na vysoké škole v České republice.
Rozhodčí řízení ve sporech ze spotřebitelských smluv bude rovněž nutno vést v souladu s předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele, tedy nikoliv dle zásad spravedlnosti jako u obchodněprávních sporů, přičemž rozhodčí nález bude vždy nutno odůvodnit.
Nové doporučené znění rozhodčích doložek
Právníci Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR pro vás s ohledem na vyvíjející se legislativu připravili v předstihu již loni nové doporučené znění rozhodčích doložek. Tyto doložky jsou určeny pro řešení sporů vznikajících z obchodně právních vztahů mezi podnikateli a jsou volně dostupné na našem webu: www.urmr.cz/dolozky. Jejich znění odpovídá dikci zákona o rozhodčím řízení ve znění před novelou i po ní, což eliminuje jakékoliv možné komplikace. Důvody úpravy textu předchozích rozhodčích doložek jsou podrobně rozebrány v časopisu Satisfakce 03/2011 na straně 64–65, zde si proto ty nejdůležitější pouze shrneme.
Nejmarkantnějším důvodem změny doporučeného znění doložek byla výše rozebraná novela zákona o rozhodčím řízení. Dalším neméně důležitým důvodem byla reakce na vyvíjející se judikaturu českých soudů, která se staví k některým aspektům arbitráže rozporuplně. Při této úpravě jsme tedy byli vedeni snahou předejít všem nejasnostem, které by mohly s novelou zákona o rozhodčím řízení nastat, a snahou eliminovat všechny, byť jen teoretické, možnosti, že by české soudy svá dřívější rozhodnutí zcela neadekvátně aplikovaly na rozhodčí nálezy vydané rozhodci sdruženými u Unie.
Když se krátce podíváme na jednotlivé změny v doporučeném znění rozhodčích doložek, povšimneme si ohledně možnosti výběru rozhodce, že novela zákona o rozhodčím řízení připouští ve svém § 7 odst. 1 delegovat pravomoc k tomuto úkonu na třetí osobu. Nové znění doložek je postaveno právě na tomto způsobu určení rozhodce, přičemž strany výslovně k takovému výběru pověřují předsedu představenstva Unie. A taktéž ho pověřují, aby k výběru rozhodce zmocnil další osobu. (Novela zákona ve stejném ustanovení připouští, aby byl rozhodce určen i způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení podle § 19 odst. 4 novely. Podle tohoto způsobu může být v pravidlech určen i postup rozhodce v rozhodčím řízení, nicméně taková pravidla musejí být k rozhodčí smlouvě přiložena, což by v praxi přinášelo značné komplikace.).
Abychom dále posílili právní jistotu smluvních stran, obsahuje doporučené znění rozhodčích doložek nyní také informace o místě podání žaloby, konání rozhodčího řízení a doručovací adrese rozhodce. S ohledem na v předchozím odstavci zmíněné komplikace při odkazu na pravidla rozhodčího řízení, jaké přináší novela zákona, si strany v nových rozhodčích doložkách výslovně sjednávají procesní pravidla rozhodčího řízení. A to zejména možnost vedení celého řízení písemnou formou bez ústního jednání a zproštění mlčenlivosti rozhodce v nezbytně nutném rozsahu pro účely administrativních a ekonomických činností souvisejících s předmětným rozhodčím řízením – v zájmu urychlení celého rozhodčího řízení. Rozhodčí doložky tak plně respektují novelizovaný zákon a zároveň umožňují podnikatelům řešit své spory rychle a efektivně.