Téma: Platná rozhodčí smlouva jako předpoklad pro nařízení výkonu rozhodnutí
Právní věta:
"Podmínkou toho, aby majetkový spor mezi účastníky byl vyňat z pravomoci soudů a mohl být rozhodnut v rozhodčím řízení, je existence rozhodčí smlouvy (§ 2 zákona č. 216/1994 Sb., zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). Není-li tu rozhodčí smlouvy, není rozhodce oprávněn o majetkovém sporu rozhodnout."
Komentář:
Je výrazem ustálené soudní praxe, že již ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) se soud mj. zabývá tím, zda rozhodnutí, jehož nucené vymožení se navrhuje, bylo vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc. Zjistí-li soud, že rozhodnutí vydal orgán, který nebyl oprávněn rozhodovat o otázce pojaté do rozhodnutí, návrh na nařízení jeho výkonu zamítne. Podmínkou toho, aby majetkový spor mezi účastníky byl vyňat z pravomoci soudů a mohl být rozhodnut v rozhodčím řízení, je existence rozhodčí smlouvy (§ 2 zákona o rozhodčím řízení). Není-li rozhodčí smlouvy, není rozhodce oprávněn o majetkovém sporu rozhodnout.
Okolnost, že povinný byl v rozhodčím řízení zcela pasivní, nezúčastnil se jednání, neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítal a rozhodčí nález mu byl doručen, na tom nic nemění. Z rozhodčího zákona nelze dovodit, že by pasivita a nečinnost žalovaného v rozhodčím řízení měla za následek podrobení se pravomoci rozhodce. Takový následek by bylo možno spojovat pouze s chováním žalovaného, jenž by byl aktivní při projednání sporu, aniž by nejpozději při svém prvním úkonu ve věci samé neexistenci rozhodčí smlouvy namítl (§ 15 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení). Jiná situace by nastala v případě, že by rozhodčí smlouva uzavřena byla, byť neplatně. Tehdy by pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu byla založena, obrana žalovaného by pak spočívala v podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu.
Dospěl-li soud k závěru, že při neexistenci rozhodčí smlouvy je návrh na nařízení exekuce na základě rozhodčího nálezu třeba zamítnout, je jeho právní posouzení správné.
Citace ze zdroje: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2857/2006, ze dne 30. 10. 2008
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné E. CS, s. s r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému T. M., zastoupenému advokátem, pro 29.032,- Kč se smluvní pokutou a příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. Nc 4928/2004, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2006, č.j. 27 Co 51/2006, 27 Co 52/2006-47, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Oprávněná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.760,- Kč k rukám advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 8. 4. 2004, č.j. Nc 4928/2004-4, ve znění opravného usnesení ze dne 5. 8. 2005, č.j. Nc 4928/2004-21 (jímž okresní soud nařídil podle rozhodčího nálezu Mgr. J. P. ze dne 3. 2. 2004, č.j. R 10/03-21, exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. L. Č., soudní exekutorku), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Dospěl k závěru, že podkladový rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem, neboť mezi účastníky nebyla uzavřena rozhodčí smlouva. Nedostatek písemné formy dovozoval ze skutečnosti, že smlouvu podepsal jen povinný.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá oprávněná nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčena, že rozhodčí nález je vykonatelný, neboť povinný v průběhu rozhodčího řízení neplatnost rozhodčí smlouvy nenamítal, ve věci se nevyjádřil, nezúčastnil se jednání a rozhodčí nález mu byl řádně doručen. Jeho námitky jsou uplatnitelné návrhem na zrušení rozhodčího nálezu soudem. Dále podáním ze dne 16. 5. 2007 doplnila dovolání o tvrzení, že rozhodci byl předložen originál obchodních podmínek obsahujících rozhodčí doložku, který byl podepsaný oběma stranami. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Povinný navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto; se závěry odvolacího soudu se ztotožňuje. Jeho nečinnost v době před zahájením exekučního řízení byla způsobena tím, že na adrese, na kterou mu bylo doručováno, se nezdržoval. Ustanovení § 31 písm. b/ zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 216/1994 Sb.“), se nevztahuje na případ, kdy rozhodčí smlouva nebyla mezi stranami vůbec uzavřena.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání – přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c/ a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“) – není důvodné.
Podle § 40 odst. 1 písm. c/ zákona č. 120/2001 Sb. je exekučním titulem též vykonatelný rozhodčí nález.
Je výrazem ustálené soudní praxe, že již ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) se soud zabývá (mimo jiné) tím, zda rozhodnutí, jehož nucené vymožení se navrhuje, bylo vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4). Zjistí-li soud, že rozhodnutí vydal orgán, který nebyl oprávněn rozhodovat o otázce pojaté do rozhodnutí, návrh na nařízení jeho výkonu zamítne.
Podmínkou toho, aby majetkový spor mezi účastníky byl vyňat z pravomoci soudů a mohl být rozhodnut v rozhodčím řízení, je existence rozhodčí smlouvy (§ 2 zákona č. 216/1994 Sb.). Není-li tu rozhodčí smlouvy, není rozhodce oprávněn o majetkovém sporu rozhodnout (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005, sp. zn. 20 Cdo 168/2005). Okolnost, že povinný byl v rozhodčím řízení zcela pasivní, nezúčastnil se jednání, neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítal a rozhodčí nález mu byl doručen, na tom nic nemění. Ze zákona č. 216/1994 Sb. nelze dovodit, že by pasivita a nečinnost žalovaného v rozhodčím řízení měla za následek podrobení se pravomoci rozhodce; takový následek by bylo možno spojovat pouze s chováním žalovaného, jenž by byl aktivní při projednávání sporu, aniž by nejpozději při svém prvním úkonu ve věci samé neexistenci rozhodčí smlouvy namítl (§ 15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.). Jiná situace by nastala v případě, že by rozhodčí smlouva uzavřena byla, byť neplatně. V takovém případě by pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu založena byla; obrana žalovaného by spočívala v podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu.
Dospěl-li tedy odvolací soud k závěru, že při neexistenci rozhodčí smlouvy je návrh na nařízení exekuce na podkladě rozhodčího nálezu třeba zamítnout, je jeho právní posouzení správné. Ostatně ustanovení čl. V odst. 1 písm. c/ Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (č. 74/1959 Sb.) to pro cizozemské rozhodčí nálezy stanoví výslovně.
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 2, části věty před středníkem, o.s.ř. zamítl.
Protože dovolání bylo zamítnuto, vzniklo povinnému podle ustanovení § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 10.460,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§ 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 5. a § 12 odst. 1 písm. a/ bod 1. vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), sníženou dále o 50 % podle § 18 odst. 1 vyhlášky, a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006. Při určení odměny považoval soud u smluvní pokuty v sazbě 0,5 % denně z částky 29.032,- Kč od 19. 8. 2003 do zaplacení za rozhodnou výši smluvní pokuty, na kterou by vznikl nárok ke dni sepsání vyjádření k dovolání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2005, sp. zn. 32 Odo 574/2004).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li oprávněná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může povinný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 30. října 2008
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu