20.07.2012 - NOVELA INSOLVENČNÍHO ZÁKONA PROŠLA SNĚMOVNOU
Poslanecká sněmovna schválila 11. července novelu insolvenčního zákona, jejímž cílem je ztížit podávání šikanózních insolvenčních návrhů. Návrh předložila v únoru vláda jako reakci na rozmáhající se praxi podávání bezdůvodných insolvenčních návrhů s cílem vyřadit dotčený subjekt z konkurenčního boje. Novelizaci podpořilo 150 poslanců, nyní ji projedná Senát. Jednou z hlavních novinek v ní představuje zavedení pokuty až 50 000 Kč, kterou může soud nepoctivému věřiteli za bezdůvodně podaný návrh udělit. Pokud bude zákon schválen, bude mít insolvenční soud nově 7 dnů na to, aby zjevně šikanózní návrhy odmítl.
Za dobu účinnosti insolvenčního zákona se jednoznačně ukázalo, že pouhá informace o zahájení insolvenčního řízení zveřejněná soudem v insolvenčním rejstříku je veřejností vnímána silně negativně. Tedy tak, že subjekt se nachází ve finančních problémech, což pro něj může mít likvidační následky. Přestává být relevantním partnerem v případných obchodních vztazích, a to se všemi neblahými důsledky pro chod podnikání.
Dle aktuálně platné právní úpravy soud insolvenční návrh odmítne, když nejsou dány předpoklady pro rozhodnutí o úpadku. Těmi jsou v případě platební neschopnosti zejména mnohost věřitelů (alespoň dva), existence peněžitých závazků (více než 30 dnů po splatnosti) a neschopnost dlužníka tyto závazky hradit. Pro případ předlužení je takovým předpokladem vedle mnohosti věřitelů i skutečnost, že souhrn dlužníkových závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.
Je třeba uvést, že v současnosti platný insolvenční zákon již obsahuje určité záruky pro dlužníka proti šikanózním návrhům. Už u podmínky mnohosti věřitelů zákon skýtá záruku proti umělému vytváření takového předpokladu. Ten není splněn v případě, že navrhovatel převedl některou pohledávku za dlužníkem či její část na třetí osobu v období šesti měsíců předcházejících podání návrhu. Pokud k takovému účelovému jednání došlo a neexistují další věřitelé, soud návrh odmítne. Soud tak učiní rovněž v případě, kdy dlužník prokáže, že se do platební neschopnosti dostal v důsledku protiprávního jednání třetí osoby (to se však netýká předlužení). Za zmíněné protiprávní jednání se považuje zejména krádež či trestný čin dlužníkova zaměstnance. Soud však takový návrh odmítne jen tehdy, pokud dlužník prokáže svou dobrou víru a bude schopen nepříznivý stav odvrátit do tří měsíců od splatnosti peněžitých závazků. Dalším důvodem pro odmítnutí insolvenčního návrhu je dle současné judikatury situace, kdy se navrhovatel snaží podáním návrhu obejít standartní soudní řízení ohledně jeho sporné pohledávky.
Také § 147 insolvenčního zákona skýtá ochranu dlužníka v souvislosti s podáním šikanózního insolvenčního návrhu. Konkrétně jde o možnost domáhat se náhrady škody a jiné újmy proti navrhovateli, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Toto ustanovení se použije v případě, kdy byl insolvenční návrh odmítnut vinou navrhovatele, což je v pochybnostech vždy.
Podle navrhované změny zákona bude soud moci v řádu sedmi dnů odmítnout i návrh, který bude zjevně bezdůvodný. Takový případ nastane, podloží-li navrhovatel návrh pohledávkou, která je podle obsahu „zjevně sporná“. Bezdůvodný bude také návrh podaný opětovně, u něhož navrhovatel nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu. Stejně tak návrh, kterým navrhovatel sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka.
V rozhodnutí, kterým soud insolvenční návrh odmítne pro jeho bezdůvodnost, může být uložena navrhovateli za takové podání pořádková pokuta až do výše 50 000 korun. Konkrétní výši pokuty určí soud s přihlédnutím ke všem okolnostem případu.