Postup rozhodce v rozhodčím řízení vedeném on-line dle § 19 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení 

Vzhledem k tomu, že stranami nebyl vyčerpávajícím způsobem v souladu s ust. § 19 (1) zák. č. 216/1994 Sb. (dále jen „ZRŘ“) dohodnut postup, jakým má rozhodce vést řízení, budu v souladu s ust. § 19 (2) ZRŘ postupovat způsobem, který považuji za vhodný a povedu řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práva všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný k rozhodnutí sporu.

S ohledem na výše uvedené tímto stranám sděluji, že považuji za vhodné postupovat v řízení tak, jak je uvedeno níže, při respektování toho, co strany v rozhodčí smlouvě dohodly.


I. Obecná ustanovení

  1. Rozhodčí řízení je jednoinstanční.
  2. Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
  3. Místem konání rozhodčího řízení je Brno. Veškerá podání se doručují pouze elektronicky vložením do mnou zřízeného, unikátního soudního fóra pro tento konkrétní spor na portálu www.e-arbiter.cz (dále jen „SF“).
  4. Má-li účastník v řízení právního zástupce s procesní plnou mocí, zašlu přístupové údaje do SF tomuto zástupci. Účastník je povinen rozhodce vždy řádně informovat o svém právním zastoupení a jeho změnách. Pokud má účastník v řízení něco vykonat osobně, doručuje se i jemu.
  5. Lhůta k provedení úkonu je zachována, je-li posledního dne lhůty podání účastníka vloženo do SF.
  6. Hmotněprávní úkon účastníka učiněný vůči mé osobě – jako rozhodci – je účinný také vůči jiným účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli, tj. kdy byl důkaz o tomto úkonu vložen do SF.
  7. Veškerá podání se zasílají v českém jazyce. Důkazy lze předkládat i v jiném než českém jazyce, přičemž jsem oprávněn vyzvat účastníka, který takový důkaz předložil, k úřednímu překladu důkazu do českého jazyka, a to na vlastní náklad takového účastníka.
  8. Za spor s mezinárodním prvkem je považován spor, v němž alespoň jedna ze stran nemá bydliště či sídlo na území České republiky, předmět sporu není na území České republiky nebo má být rozhodováno podle jiného než českého práva.
  9. Jednacím jazykem rozhodčího řízení je čeština. Jestliže účastník nerozumí českému jazyku nebo jej neovládá, je jeho povinností zajistit sobě tlumočníka svého do rodného jazyka, případně do jazyka, kterému rozumí, nebo který ovládá. Náklady na tlumočníka nese vždy účastník sám. Náklady spojené s tlumočením mohou být přiznány k náhradě straně ve sporu neúspěšné.

 

II. Úkony účastníků ve věci, průběh řízení, pravomoc, zastavení řízení

  1. Žalobce může za řízení s mým souhlasem měnit rozhodčí žalobu.
  2. Žalobce může kdykoli do vydání rozhodnutí vzít zpět rozhodčí žalobu, a to z části nebo zcela.
  3. Žalovaný může za řízení, nejpozději však do vydání rozhodnutí, uplatnit svá práva proti žalobci vzájemnou rozhodčí žalobou, uplatní-li vůči žalobci více, než činí nárok uplatněný žalobcem v rozhodčí žalobě. Je-li uplatněný nárok žalovaného vůči žalobci nižší nebo roven nároku uplatněnému žalobcem v rozhodčí žalobě, považuje se takový návrh žalovaného za námitku započtení.
  4. V řízení budu postupovat tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta.
  5. V případě potřeby si od účastníků vyžádám vyjádření i doložení důkazních prostředků, k předložení těchto vyjádření nebo důkazních prostředků stanovím lhůtu.
  6. Po vytvoření SF zašlu stranám přístupové údaje do SF. Žalovanému zašlu přístupové údaje do SF s výzvou, aby se nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy ve věci vyjádřil (v případě sporů s mezinárodním prvkem poskytnu žalovanému lhůtu k vyjádření v délce 28 dnů, mimo případ, kdy mezinárodní prvek bude představován předmětem sporu či účastníkem ze Slovenské republiky, či bude spočívat pouze ve faktu, že má být rozhodováno podle cizího práva), a v případě, že žalobcem uplatněný nárok neuznává, aby mi předložil důkazy, jichž se dovolává, případně označil další důkazy k prokázání svých tvrzení.
  7. V řízení ve formě on-line nezasílám stranám usnesení, jímž bych příslušnou stranu vyzýval k vyjádření k podání protistrany (s výjimkou výzvy k vyjádření k žalobě, viz odst. II.6). Straně vždy poskytnu lhůtu 7 dnů k vyjádření k podání protistrany, a to ode dne jeho vložení do SF.
  8. Jakékoliv podání je možné učinit se zachováním stanovené lhůty pouze elektronicky vložením SF.
  9. Všechny podání, výzvy a rozhodnutí se považují za doručené vložením do SF.
  10. Jestliže se žalovaný na moji výzvu dle odst. II.6 nebo ve lhůtě dle odst. II.7 včas nevyjádří, rozhodnu na základě podkladů obsažených v rozhodčím spise.
  11. V souladu s ZRŘ jsem oprávněn rozhodovat o své pravomoci. Dospěji-li k závěru, že moje pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnu usnesením o zastavení řízení.
  12. Kterákoli ze stran může, nejpozději při prvním úkonu v řízení, podat námitku nedostatku pravomoci. Námitka musí obsahovat přesné vylíčení skutečností a důvodů, v nichž strana nedostatek pravomoci spatřuje.
  13. Každý z účastníků je oprávněn uplatnit námitku podjatosti, to však nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícím se věci samé. Dozví-li se důvod podjatosti později, je oprávněn námitku vznést ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy tento důvod zjistí.
  14. O zastavení řízení rozhodnu usnesením zejména v těchto případech: a. žalobce vzal za řízení zpět rozhodčí žalobu, b. rozhodl jsem o nedostatku své pravomoci k rozhodování o věci, c. žalobce nesplnil svoji povinnost zaplatit cenu rozhodčího řízení ze žaloby nebo ze vzájemné rozhodčí žaloby, a to ani v dodatečné lhůtě.
  15. Řízení lze zastavit i částečně, pokud žalobce vzal žalobu zpět jen z části nebo nesplnil svoji povinnost zaplatit doměřenou cenu rozhodčího řízení ze žaloby nebo vzájemné rozhodčí žaloby.
  16. Nezaplatí-li účastník cenu rozhodčího řízení za uplatnění námitky započtení, nerozhoduji samostatně o zastavení řízení o tomto nároku, k námitce pouze bez dalšího nepřihlédnu.

 

III. Dokazování 

  1. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokazování svých tvrzení. O tom, které z navrhovaných důkazů provedu, rozhodnu sám.
  2. Důkazy je možné předkládat pouze v elektronické podobě vložením do SF.
  3. Stranu, která předložila důkaz jsem oprávněn vyzvat k tomu, aby jej předložila v určeném formátu, a to zejména v případě, kdy je záznam důkazu předložen v nestandardním nebo nedostupném formátu.
  4. Za skutková zjištění mohu akceptovat shodná tvrzení účastníků.
  5. Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé, jakož i právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky.
  6. Za důkaz může sloužit vše, čím lze prokázat tvrzení účastníka.
  7. Za účelem verifikace listiny předložené elektronicky jsem oprávněn vyzvat stranu k předložení originálu nebo ověřené kopie takovéto listiny.
  8. Důkazy hodnotím dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo.
  9. Listiny vydané státními orgány České republiky v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.
  10. Jsem vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu.

 

IV. Usnesení, rozhodčí nález, smír

  1. Rozhodčím nálezem rozhoduji o věci samé.
  2. Nerozhoduji-li ve věci samé, rozhoduji usnesením.
  3. Na usnesení se přiměřeně užijí pravidla o rozhodčím nálezu.
  4. Účastníkům se mimo SF doručuje pouze rozhodčí nález a usnesení, kterým se rozhodčí řízení končí, výzvy a ostatní usnesení se účastníkům doručejí prostřednictvím SF.
  5. Dojde-li v rozhodčím řízení mezi stranami ke společné vůli ukončit spor uzavřením smíru a strany mě o to požádají, vydám formou rozhodčího nálezu rozhodčí smír.
  6. Rozhodčím nálezem má být rozhodnuto o celém sporu, jestliže je to účelné, mohu rozhodnout nejdříve jen o části sporu (částečný rozhodčí nález) nebo jeho základu (mezitímní rozhodčí nález).
  7. Rozhoduji na základě zjištěného skutkového stavu věci.
  8. Pro rozhodčí nález je rozhodující stav věci v době jeho vydání.
  9. Obsah rozhodnutí ve věci samé vyslovím ve výroku rozhodčího nálezu. Ve výroku také rozhodnu o povinnosti k náhradě nákladů rozhodčího řízení.
  10. Výrok rozhodčího nálezu o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, zejména v případech, pokud nárok vychází z právního úkonu, v němž je plnění v této cizí měně vyjádřeno.
  11. Rozhodčí nález bude vyhotoven písemně.
  12. Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu se doručuje stranám a po doručení se na žádost účastníka řízení opatří doložkou o právní moci a vykonatelnosti.
  13. Bude-li uložena ve výroku rozhodčího nálezu povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu, pokud nebude stanovena lhůta jiná. V případě, že povinná strana nesplní povinnost jí rozhodčím nálezem uloženou ve lhůtě k tomu stanovené, je rozhodčí nález soudně vykonatelný s možností vést podle něj exekuci.
  14. Na žádost účastníka podanou do 15 dnů od doručení rozhodčího nálezu účastníku nebo dle vlastního zjištění vydám doplňující rozhodčí nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích stran.
  15. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opravím kdykoliv na žádost kterékoliv ze stran. Taková oprava bude podepsána a doručena jako rozhodčí nález.
  16. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, zpravidla přiznám náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Účastníci dbají o to, abych již před vydáním rozhodčího nálezu měl náležitě podáno, jakých nákladů řízení se účastník domáhá k náhradě, a aby vznik těchto nákladů byl doložen.
  17. Měl-li účastník úspěch ve věci jen částečný, náhradu nákladů poměrně rozdělím dle jim vzniklých účelně vynaložených nákladů a jejich procesního úspěchu, popřípadě vyslovím, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
  18. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, mohu mu přiznat plnou náhradu nákladů řízení. Má-li účastník jen nepatrný neúspěch ve věci, zpravidla mu přiznám nárok na náhradu uplatněných nákladů v plné výši.
  19. Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým jednáním nezavdal příčinu k podání rozhodčí žaloby.
  20. Rozhoduji-li o přiznání náhrady hotových výdajů účastníků, pak o náhradě odměny za právní zastoupení účastníka advokátem či notářem rozhoduji přiměřeně podle ustanovení vyhlášky č. 484/2000 Sb. a o náhradě hotových výdajů právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. V odůvodněných případech mohu přiznat náhradu odměny za právní zastoupení účastníka advokátem či notářem podle skutečně účastníkem zaplacené odměny za takové právní zastoupení.

 


V Brně, dne: ...........................................

Rozhodce: ...........................................
 

Zpět


Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., Cejl 91, 602 00 Brno

telefon: +420 545 242 592 - e-mail: info(at)urmr.cz - web: www.urmr.cz

Úvod - O nás - Rozhodčí řízení - Mediace - Vzdělávání - Kontakt - Všeobecné obchodní podmínky - Mapa stránek