27.07.2010 - Seznamte se s nově platným způsobem výpočtu úroku z prodlení
K 1. červenci 2010 nabyla účinnosti novela nařízení vlády, kterým se stanoví výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení dle § 517 občanského zákoníku. Novela mění výpočet tak, aby nedocházelo každého půl roku ke změně roční úrokové sazby.
Smyslem nové úpravy je celý systém zjednodušit a zajistit předvídatelnost a snadnější výpočet úroku z prodlení. U prodlení, které vzniklo do 1. července 2010, se zákonná výše úroku z prodlení měnila každý půl rok v závislosti na změně repo sazby. Pro výpočet takového úroku z prodlení se používala repo sazba zvýšená o sedm procentních bodů, která byla platná v první den příslušného kalendářního pololetí.
U prodlení, které vznikne po 1. červenci 2010, se použije pouze jedna sazba po celou dobu prodlení – a to repo sazba platná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního pololetí, ve kterém k prodlení došlo, zvýšená o sedm procentních bodů. Následující výpočet ukazuje, jak se postupovalo doposud a jak se bude postupovat podle nové úpravy – na příkladu úroku z prodlení, který vznikl v prvním pololetí roku 2008:
Výpočet podle dosavadní úpravy
Sazba pro 1. pololetí 2008 – 10,5 % p.a. (repo sazba platná 1. ledna 2008 byla 3,5 %)
Sazba pro 2. pololetí 2008 – 10,75 % p.a. (repo sazba platná 1. července 2008 byla 3,75 %)
Sazba pro 1. pololetí 2009 – 9,25 % p.a. (repo sazba platná 1. ledna 2009 byla 2,25 %)
Sazba pro 2. pololetí 2009 – 8,5 % p.a. (repo sazba platná 1. července 2009 byla 1,5 %)
Sazba pro 1. pololetí 2010 – 8 % p.a. (repo sazba platná 1. ledna 2010 byla 1 %)
Výpočet podle nové úpravy
Sazba pro celou dobu prodlení – 10,5 % p.a. (repo sazba platná k 31. prosinci 2007 byla 3,5 %)
Dosavadní systém v praxi často činil potíže, novela by měla vše zjednodušit. Může se zdát, že nová úprava je méně spravedlivá, avšak je otázkou, zda sledování vývoje repo sazby má mít vliv na samotnou výši úroku z prodlení. Jednodušší úprava může být vhodnější např. i z důvodu jednoduššího uplatnění zákonného práva; právě složitý mechanismus výpočtu úroku z prodlení je toho důkazem. To, že praxe složitý výpočet úroku z prodlení nepotřebuje, dokazuje i celá řada obchodních smluv, kde je výše úroku z prodlení stanovena zpravidla jednoduchým mechanismem (např. 0,05 % za každý den z prodlení). V obchodních vztazích je totiž výše úroku z prodlení dispozitivní.
Na závěr je důležité upozornit na to, že nová úprava se použije jen tehdy, pokud k prodlení došlo v době účinnosti zákona, tedy po 1. červenci roku 2010.