NAŘÍZENÍ O NÁKLADECH ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
ve znění novely ze dne 15. 12 2009

Druhy nákladů rozhodčího řízení 

§ 1

1. Rozhodčím řízením se rozumí řízení rozhodované podle Jednacího řádu rozhodčího řízení Rozhodcem určeným dohodou stran v rozhodčí smlouvě nebo Správcem seznamu jmenovaným Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s. (dále jen "Unie"), nebyl-li takový rozhodce konkrétně určen stranami v rozhodčí smlouvě.
2. Náklady rozhodčího řízení tvoří:
   • rozhodčí poplatek 
   • správní paušál 
   • poplatek za expresní vyřízení věci
   • hotové výdaje účastníků
   • zvláštní náklady rozhodčího řízení 

Rozhodčí poplatek

§ 2

1. Rozhodčí poplatek je stanoven způsobem uvedeným v Sazebníku, který je nedílnou přílohou tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení, a vybírá se podle hodnoty předmětu řízení vyjádřené peněžní částkou (základ rozhodčího poplatku). V případě rozhodčí či vzájemné žaloby s alternativním nebo eventuálním petitem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.
2. Rozhodčí poplatek se vybírá za každý spor.
3. Rozhodčí poplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru.
4. Hodnota příslušenství předmětu řízení tvoří základ rozhodčího poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.
5. Je-li v rozhodčí žalobě na zahájení rozhodčího řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem rozhodčího poplatku jejich součet.
6. Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem rozhodčího poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem rozhodčího poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.
7. Smluvní pokuta je samostatným nárokem a její hodnota tvoří základ rozhodčího poplatku. Není-li jediným uplatňovaným nárokem, vypočítá se poplatek dle sazebníku pro konkrétní druh řízení, přičemž do výpočtu se nezapočítává výchozí základní částka.
8. Jde-li o opětující se peněžité plnění požadované žalobcem do dne vydání rozhodčího nálezu, je rozhodčí poplatek vyměřen jednorázově v celé výši a má se za to, že datem vydání rozhodčího nálezu je datum podání rozhodčí žaloby plus 90 dní.
9. Nelze-li stanovit základ rozhodčího poplatku podle předchozích odstavců, činí rozhodčí poplatek u standardního řízení částku 20 000 Kč, u online řízení částku 15 000 Kč, u řízení s mezinárodním prvkem částku 1 400 EUR. Pro případ, že teprve v průběhu sporu vyjde najevo skutečná hodnota sporu, je základem rozhodčího poplatku tato zjištěná hodnota. Přesahuje-li výše dodatečně stanoveného rozhodčího poplatku částku u standardního řízení 20 000 Kč, u online řízení 15 000 Kč, u řízení s mezinárodním prvkem 1 400 EUR, bude poplatníkovi, který je povinen rozhodčí poplatek platit, doměřen rozdíl, o který vyměřený rozhodčí poplatek přesahuje uvedené částky dle jednotlivého typu řízení. Je-li rozhodčí poplatek zjištěn v částce nižší než částky uvedené u jednotlivých typů řízení, rozhodčí poplatek se nevrací a zůstává v původní výši.
10. Je-li počet účastníků řízení na jedné straně vyšší než jeden, zvyšuje se Rozhodčí poplatek o 50% příslušné sazby dle sazebníku, nejméně však o 2 500 Kč za každého dalšího účastníka nebo minimálně o 125 EUR v případě sporu s mezinárodním prvkem. 
11. Při rozhodování věci Rozhodčím senátem se sazba rozhodčího poplatku stanoveného pro rozhodování věci jediným Rozhodcem zvyšuje o 30%.
12. Je-li základ rozhodčího poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se rozhodčí poplatek ze základu rozhodčího poplatku přepočteného na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž je rozhodčí poplatek splatný nebo v němž bude vydáno rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurz Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurz EMU k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna. Kurzový rozdíl zjištěný do výše 100 Kč se nedoměřuje. V případech sporů s mezinárodním prvkem, u kterých je základ rozhodčího poplatku stanoven v EUR, se ustanovení tohoto odstavce neužije a poplatek je stanoven z takto zjištěného základu rozhodčího poplatku.
13. Rozhodčí poplatek je povinen zaplatit a poplatníkem takového poplatku je:
    • žalobce při podání rozhodčí žaloby
    • žalovaný uplatňující svá práva vzájemnou rozhodčí žalobou nebo námitkou započtení realizovanou v rámci rozhodčího řízení
14. Zaplacení rozhodčího poplatku je nezbytným předpokladem pro vedení rozhodčího řízení.
15. Nárok Unie na zaplacení nákladů rozhodčího řízení vzniká okamžikem podání rozhodčí žaloby či vzájemné rozhodčí žaloby a nelze na něj započítávat protiplnění.
16. Splatnost a výši rozhodčího poplatku lze upravit na základě odůvodněné žádosti účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora. 

Splatnost rozhodčího poplatku a způsob jeho placení

§ 3

1. Rozhodčí poplatek je splatný při zahájení rozhodčího řízení dle ust. odst. 6 preambule, v případě vzájemného návrhu nebo námitky započtení je rozhodčí poplatek splatný dnem podání vzájemné žaloby nebo uplatnění námitky započtení. V případě Řízení on-line podle části čtvrté Jednacího řádu je rozhodčí poplatek splatný při podání rozhodčí žaloby na portál E-ARBITER.
2. Rozhodčí poplatek vybírá, vyměřuje a vymáhá Unie. Rozhodčí poplatek se platí v české měně s výjimkou sporů s mezinárodním prvkem. V případě sporů s mezinárodním prvkem se rozhodčí poplatek platí v EUR, případně v české měně podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž je rozhodčí poplatek splatný nebo v němž bude vydáno rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Stejného kurzu k přepočtu se užije všude tam, kde je v Nařízení o nákladech uváděna částka v českých korunách a není výslovně uváděna i částka v eurech.
3. Rozhodčí poplatek se platí na účet Unie, č.ú. 2239684001 / 5500 V případě, že s tím Unie vysloví souhlas, lze rozhodčí poplatek uhradit i v hotovosti.
4. Rozhodčí poplatek se pokládá za zaplacený okamžikem připsání na účet uvedený v odst. 3, popř. jeho hotovostní úhradou.
5. Nebyl-li rozhodčí poplatek zaplacen ani ve lhůtě do 3 dnů od jeho splatnosti podle odst. 1, Unie vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty určený Rozhodce zastaví řízení o nároku uplatněném poplatníkem, který nesplnil svoji povinnost uhradit rozhodčí poplatek. V případě nezaplaceného rozhodčího poplatku z námitky započtení Rozhodce k takové námitce při rozhodnutí ve věci nepřihlíží. Ve výzvě na zaplacení rozhodčího poplatku Unie vyzve poplatníka ke specifikaci svých nákladů řízení, kterých se bude domáhat k náhradě.
6. Rozšíří-li se po podání rozhodčí žaloby předmět řízení, je poplatník povinen doplatit rozhodčí poplatek dle sazebníku, přičemž doplatkem je míněn rozdíl mezi původním uhrazeným poplatkem a poplatkem, který by poplatník platil z celkové částky po navýšení.
7. Dojde-li v průběhu rozhodčího řízení ke změně vedení rozhodčího řízení z on-line na standardní vedení řízení, bude zároveň doměřen rozhodčí poplatek dle sazebníku pro standardní rozhodčí řízení.

Vrácení rozhodčího poplatku

§ 4

1. Unie vrátí zaplacený rozhodčí poplatek, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na rozhodčím poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí se zjištěný přeplatek. Přeplatek na rozhodčím poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 100 Kč.
2. V případě zastavení rozhodčího řízení dle § 23 odst. 1 písm. a) Jednacího řádu rozhodčího řízení nebude žalobci vrácen již uhrazený rozhodčí poplatek. Pokud nebyl rozhodčí poplatek uhrazen do vydání usnesení o zastavení řízení dle § 23 odst. 1 písm. a) a c) Jednacího řádu rozhodčího řízení vedeného rozhodci sdruženými u Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., je žalobce povinen uhradit storno poplatek ve výši 100% rozhodčího poplatku
   stanoveného dle § 2 Nařízení o nákladech řízení. V případě zastavení rozhodčího řízení dle § 23 odst. 1 písm. b) Jednacího řádu rozhodčího řízení, bude žalobci vráceno 50% rozhodčího poplatku. 

Správní paušál

§ 5

1. Správní paušál je poplatek na úhradu administrativních nákladů vedeného řízení a jeho výše je stanovena způsobem uvedeným v Sazebníku, který je nedílnou přílohou tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení. Správní paušál se vybírá podle ceny předmětu řízení vyjádřené peněžní částkou.
2. Nelze-li cenu předmětu řízení určit, činí správní paušál u standardního řízení a online řízení částku 3 400 Kč a u řízení s mezinárodním prvkem částku 350 EUR.
3. Při rozhodování věci Rozhodčím senátem se sazba správního paušálu stanoveného pro rozhodování věci jediným Rozhodcem zvyšuje o 30%.
4. Pokud si strany sporu zvolily řízení on-line, stanoví se správní paušál dle Sazebníku pro standardní spory.
5. Správní paušál je povinen zaplatit a poplatníkem takového poplatku je: 
   • žalobce při podání rozhodčí žaloby
   • žalovaný uplatňující svá práva vzájemnou rozhodčí žalobou nebo námitkou započtení realizovanou v rámci rozhodčího řízení
6. Zaplacení správního paušálu je nezbytným předpokladem pro zahájení rozhodčího řízení.
7. Správní paušál se platí společně s Rozhodčím poplatkem.
8. Není-li stanoveno jinak, užije se ohledně správního paušálu obdobně ustanovení tohoto Nařízení o rozhodčím poplatku.
9. V případě zastavení rozhodčího řízení dle § 23 odst. 1  písm. a) Jednacího řádu rozhodčího řízení nebude žalobci vrácen již uhrazený správní paušál. Pokud nebyl správní paušál uhrazen do vydání usnesení o zastavení řízení dle § 23 odst. 1 písm. a) a c) Jednacího řádu rozhodčího řízení, je žalobce povinen uhradit storno poplatek ve výši 100% správního paušálu stanoveného dle § 5 Nařízení o nákladech řízení. V případě zastavení rozhodčího řízení
   dle § 23 odst. 1 písm. b) Jednacího řádu rozhodčího řízení, bude žalobci vráceno 50% správního paušálu.
10. Splatnost a výši správního paušálu lze upravit na základě odůvodněné žádosti účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora.

Poplatek za expresní vyřízení věci

§ 6

1. Poplatek za expresní vyřízení věci je takový typ poplatku, který je žalobce povinen zaplatit spolu s rozhodčím poplatkem, domáhá-li se v žalobě expresního vyřízení věci garantovaného Jednacím řádem rozhodčího řízení.
2. Poplatek za expresní vyřízení věci činí 50 % příslušné sazby dle Sazebníku rozhodčího řízení, nejméně však 2 500 Kč nebo 125 EUR u sporu s mezinárodním prvkem.
3. Nelze-li stanovit základ rozhodčího poplatku, činí poplatek za expresní vyřízení věci 10 000 Kč nebo 500 EUR u sporu s mezinárodním prvkem.
4. Ohledně poplatku za expresní vyřízení věci se jinak užije obdobně ustanovení tohoto Nařízení o rozhodčím poplatku.
5. Splatnost a výši poplatku za expresní řízení lze upravit na základě odůvodněné žádosti účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora.

Hotové výdaje účastníků

§ 7

1. Hotovými výdaji účastníků jsou skutečné výdaje uplatněné účastníky nebo jejich zástupci v souvislosti s rozhodčím řízením (výdaje za překlad listin z cizího jazyka do češtiny, odměna právního zástupce za právní zastoupení účastníka, cestovní výdaje apod.).
2. Každý účastník platí své vlastní výdaje, které vznikají jemu osobně, a výdaje svého zástupce. Odměnu zástupce platí účastník, který takového zástupce má.

Zvláštní náklady rozhodčího řízení

§ 8

1. Zvláštními náklady rozhodčího řízení jsou především náklady vzniklé prováděním důkazů při projednávání sporu (odměna znalce, náklady na pořádání ústního jednání, výslech svědka, dožádání provedení úkonu soudem, ustanovení opatrovníka apod.), dále náklady vzniklé na straně rozhodce v souvislosti s projednáváním sporu (cestovné rozhodce, náklady na poskytnutí součinnosti soudem). Rozhodce je oprávněn rozhodnout o složení přiměřené zálohy na krytí takových nákladů. V případě, že je skutečná výše nákladů známa předem, rozhodne o jejich úhradě ve skutečné výši. Tato povinnost může být uložena i jedné straně, dala- li ke vzniku zvláštních nákladů podnět, nebo jedná-li se o důkaz nebo úkon, jímž má být prokázáno tvrzení této strany. Pokud je na provedení takovéhoto zpoplatněného úkonu závislý další postup v řízení, není rozhodce povinen činit další úkony v řízení do doby, než bude určená záloha nebo skutečné náklady úkonu uhrazeny. Pokud nebude určená záloha, vyčíslené skutečné náklady důkazu nebo jiného úkonu na výzvu rozhodce uhrazeny, nebude důkaz nebo úkon v řízení proveden a k návrhu účastníka na provedení takovéhoto důkazu nebo úkonu se dále nepřihlíží. Nelze–li bez provedení takovéhoto úkonu pokračovat v řízení a ve věci rozhodnout, bude řízení zastaveno.
2. Uhrazenou zálohu na zvláštní náklady řízení rozhodce vyúčtuje bez zbytečného odkladu poté, co mu budou známy skutečné náklady na provedení úkonu nebo důkazu a zároveň rozhodne o případném vrácení přeplatku nebo povinnosti doplatit rozdíl ohrazené zálohy a skutečně vynaložených nákladů. Pokud není dále stanoveno jinak, každý úkon rozhodce spojený se zvláštními náklady je zpoplatněn částkou 500 Kč za takovýto úkon a poplatek je splatný současně se zálohou na zvláštní náklady nebo vyčíslenými skutečnými náklady na výzvu rozhodce nebo administrátora. Splatnost a výši lze upravit na základě odůvodněné žádosti účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora nebo rozhodce.
3. Účastník, který navrhne konání ústního jednání, musí složit částku 10 000 Kč, kterou tvoří poplatek za tento úkon ve výši 5 000 Kč a dále záloha ve výši 5 000 Kč na náhradu nákladů s tímto spojených. Není-li tato částka složena do tří dnů ode dne podání návrhu na nařízení jednání, pak se k takovému návrhu nepřihlíží.
4. Poplatek za odročení již nařízeného ústního jednání činí 2 500 Kč.
5. Účastník, který navrhne v případném ústním řízení důkaz výslechem svědka, musí složit částku 10 000 Kč jako zálohu na náhrady nákladů spojených s takovým svědectvím. Není-li tato částka složena do tří dnů ode dne podání návrhu na provedení důkazu výslechem svědka, pak se k takovému návrhu nepřihlíží.
6. Účastník je oprávněný vznést při prvním úkonu ve věci námitku nedostatku pravomoci rozhodce. Rozhodce je povinen o takové námitce rozhodnout. Účastník, který učinil tento procesní úkon, kterému nebylo vyhověno, je povinen zaplatit poplatek ve výši 2 500 Kč za takový procesní úkon, a to nejpozději do 14 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí námitky.
7. Odůvodnění rozhodčího nálezu je zpoplatněno částkou 2 000 Kč. Odůvodnění je zpoplatněno pouze v případě, kdy si jej vyžádal účastník. V případě sporu s mezinárodním prvkem je odůvodnění rozhodčího nálezu zpoplatněno částkou 100 EUR, není li poplatek na výzvu rozhodce uhrazen, k žádosti na odůvodnění nálezu se nepřihlíží.
8. O zvláštních nákladech rozhodce s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo v usnesení o zastavení řízení. O hrazení zvláštních nákladů platí přiměřeně ustanovení §24 Jednacího řádu o náhradě nákladů rozhodčího řízení.
9. Zvláštní náklady rozhodčího řízení se hradí ve výši, v jaké tyto náklady skutečně vznikly.

Ustanovení společná a závěrečná

§ 9

1. Všechny ceny uvedené v Nařízení o nákladech včetně jeho příloh jsou bez zákonné výše daně z přidané hodnoty (DPH), pokud není výslovně stanoveno jinak. Sazba DPH je stanovena zákonem a v daňových dokladech bude vždy uvedena. Storno poplatky se vypočítávají z částky bez DPH.
2. V případě sporu s mezinárodním prvkem budou všechny částky v české měně uvedené v nařízení o nákladech možno přepočítat obdobně dle ustanovení § 2 odst. 12. Pro uplatnění vyúčtování poplatků za rozhodčí řízení ve sporu s mezinárodním prvkem bez zákonné výše daně z přidané hodnoty je účastník povinen požádat v rozhodčí žalobě a doložit identifikační údaje (název, sídlo, IČ, atd. včetně dokladu o registraci DIČ (VAT ID)). Pokud nebudou doloženy příslušné údaje, nebudou poplatky vyúčtovány v režimu „reverse charge“ služby bez DPH.
3. Toto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení nabývá účinnosti dne 15. listopadu 2005.
4. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 22. srpna 2006 nabývá účinnosti dne 1. září 2006.
5. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 15. února 2007 nabývá účinnosti dne 1. března 2007.
6. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 14. srpna 2007 nabývá účinnosti dne 1. září 2007.
7. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 20. října 2008 nabývá účinnosti dne 1. listopadu 2008.
8. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 8. června 2009 nabývá účinnosti dne 1. července 2009.
9. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 15. prosince 2009 nabývá účinnosti dne 1. ledna 2010.
10. Eventuální neplatnost některého ustanovení tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení nemá vliv na platnost zbývajících ustanovení.
11. Jediné platné a závazné znění tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení je v českém jazyce. Jakýkoli překlad do cizího jazyka je pouze informativní. Platné znění tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení je zveřejněno na internetové stránce www.urmr.cz. 

Příloha
 

SAZEBNÍK VNITROSTÁTNÍHO ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ

Pozn.:

• Vnitrostátním rozhodčím řízením je řízení, které nesplňuje znaky rozhodčího řízení s mezinárodním prvkem dle definice § 2 Jednacího řádu.
• Při rozhodování sporu rozhodčím senátem se sazby rozhodčího poplatku a správního paušálu zvyšují o 30 %.
• Správní paušál je stanoven a účtován shodně pro standardní i on-line řízení.

SAZEBNÍK ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ S MEZINÁRODNÍM PRVKEM

Pozn.:

• Rozhodčí řízení s mezinárodním prvkem je řízení, které splňuje znaky rozhodčího řízení s mezinárodním prvkem dle definice § 2 Jednacího řádu.
• Při rozhodování sporu rozhodčím senátem se sazby rozhodčího poplatku a správního paušálu zvyšují o 30 %.

Archiv