NAŘÍZENÍ O NÁKLADECH ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
ve znění novely ze dne 20. 10. 2008 

1. Rozhodčím řízením se rozumí řízení rozhodované podle Jednacího řádu rozhodčího řízení  Rozhodcem určeným Unií pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s. (dále jen "Unie").
2. Náklady rozhodčího řízení tvoří:

• rozhodčí poplatek
• správní paušál
• poplatek za expresní vyřízení věci
• hotové výdaje účastníků
• zvláštní náklady rozhodčího řízení

1. Rozhodčí poplatek je stanoven způsobem uvedeným v Sazebníku, který je nedílnou přílohou tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení, a vybírá se podle hodnoty předmětu řízení vyjádřené peněžní částkou (základ rozhodčího poplatku). V případě rozhodčí či vzájemné žaloby s alternativním nebo eventuálním petitem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.
2. Rozhodčí poplatek se vybírá za každý spor.
3. Rozhodčí poplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru.
4. Hodnota příslušenství předmětu řízení tvoří základ rozhodčího poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.
5. Je-li v rozhodčí žalobě na zahájení rozhodčího řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem rozhodčího poplatku jejich součet.
6. Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem rozhodčího poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem rozhodčího poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.
7. Smluvní pokuta je samostatným nárokem a její hodnota tvoří základ rozhodčího poplatku. Není-li jediným uplatňovaným nárokem, vypočítá se poplatek dle sazebníku pro konkrétní druh řízení, přičemž do výpočtu se nezapočítává výchozí základní částka.
8. Jde-li o opětující se peněžité plnění požadované žalobcem do dne vydání rozhodčího nálezu, je rozhodčí poplatek vyměřen jednorázově v celé výši a má se za to, že datem vydání rozhodčího nálezu je datum podání rozhodčí žaloby plus 90 dní..
9. Nelze-li stanovit základ rozhodčího poplatku podle předchozích odstavců, činí rozhodčí poplatek 15.000,- Kč. Pro případ, že teprve v průběhu sporu vyjde najevo skutečná hodnota sporu, je základem rozhodčího poplatku tato zjištěná hodnota. Přesahuje-li výše dodatečně stanoveného rozhodčího poplatku částku 15.000,- Kč, bude poplatníkovi, který je povinen rozhodčí poplatek platit, doměřen rozdíl, o který vyměřený rozhodčí poplatek přesahuje 15.000,- Kč. Je-li rozhodčí poplatek zjištěn v částce nižší než 15.000,- Kč, rozhodčí poplatek se nevrací a zůstává v původní výši.
10. Je-li počet účastníků řízení na jedné straně vyšší než jeden, zvyšuje se Rozhodčí poplatek o 50% příslušné sazby dle sazebníku, nejméně však o 2.500,- Kč za každého dalšího účastníka.
11. Při rozhodování věci Rozhodčím senátem se sazba rozhodčího poplatku stanoveného pro rozhodování věci jediným Rozhodcem zvyšuje o 30%.
12. Je-li základ rozhodčího poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se rozhodčí poplatek ze základu rozhodčího poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je rozhodčí poplatek splatný nebo v němž bude vydáno rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs EMU k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna. Kurzový rozdíl zjištěný do výše 100,- Kč se nedoměřuje. V případech sporů s mezinárodním prvkem, u kterých je základ rozhodčího poplatku stanoven v EURO se ustanovení tohoto odstavce neužije a poplatek je stanoven z takto zjištěného základu rozhodčího poplatku.
13. Rozhodčí poplatek je povinen zaplatit a poplatníkem takového poplatku je:

 

• žalobce při podání rozhodčí žaloby
• žalovaný uplatňující svá práva vzájemnou rozhodčí žalobou nebo námitkou započtení realizovanou v rámci rozhodčího řízení

14. Zaplacení rozhodčího poplatku je nezbytným předpokladem pro vedení rozhodčího řízení.
15. Nárok Unie na zaplacení nákladů rozhodčího řízení vzniká okamžikem podání rozhodčí žaloby či vzájemné rozhodčí žaloby a nelze na něj započítávat protiplnění.
16. Splatnost a výši rozhodčího poplatku lze upravit na základě odůvodněné žádosti účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora.

1. Rozhodčí poplatek je splatný při podání rozhodčí žaloby u Unie, v případě vzájemného návrhu nebo námitky započtení je rozhodčí poplatek splatný dnem podání vzájemné žaloby nebo uplatnění námitky započtení. V případě Řízení on-line podle části čtvrté Jednacího řádu je rozhodčí poplatek splatný při podání rozhodčí žaloby na Portál E-ARBITER.
2. Rozhodčí poplatek vybírá, vyměřuje a vymáhá Unie. Rozhodčí poplatek se platí v české měně s výjimkou sporů s mezinárodním prvkem. V případě sporů s mezinárodním prvkem se rozhodčí poplatek platí v měně euro, případně v české měně podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je rozhodčí poplatek splatný nebo v němž bude vydáno rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Stejného kurzu k přepočtu se užije všude tam, kde je v Nařízení o nákladech uváděna částka v českých korunách a není výslovně uváděna i částka v eurech.
3. Rozhodčí poplatek se platí na účet Unie, č.ú. 2239684001 / 5500 V případě, že s tím Unie vysloví souhlas, lze rozhodčí poplatek uhradit i v hotovosti.
4. Rozhodčí poplatek se pokládá za zaplacený okamžikem připsání na účet uvedený v odst. 3, popř. jeho hotovostní úhradou.
5. Nebyl-li rozhodčí poplatek zaplacen ani ve lhůtě do 3 dnů od jeho splatnosti podle odst. 1, Unie vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty určený Rozhodce zastaví řízení o nároku uplatněném poplatníkem, který nesplnil svoji povinnost uhradit rozhodčí poplatek. V případě nezaplaceného rozhodčího poplatku z námitky započtení Rozhodce k takové námitce při rozhodnutí ve věci nepřihlíží. Ve výzvě na zaplacení rozhodčího poplatku Unie vyzve poplatníka ke specifikaci svých nákladů řízení, kterých se bude domáhat k náhradě.
6. Rozšíří-li se po podání rozhodčí žaloby předmět řízení, je poplatník povinen doplatit rozhodčí poplatek dle sazebníku, přičemž doplatkem je míněn rozdíl mezi původním uhrazeným poplatkem a poplatkem, který by poplatník platil z celkové částky po navýšení.
7. Dojde-li v průběhu rozhodčího řízení ke změně vedení rozhodčího řízení z on-line na písemné vedení řízení, bude zároveň doměřen rozhodčí poplatek dle sazebníku pro běžné rozhodčí řízení.

 

1. Unie vrátí zaplacený rozhodčí poplatek, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na rozhodčím poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí se zjištěný přeplatek. Přeplatek na rozhodčím poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 100,- Kč.
2. V případě zastavení rozhodčího řízení dle § 22 písm. b) a c) Jednacího řádu rozhodčího řízení vedeného rozhodci sdruženými u Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR, a.s., bude žalobci vráceno 50% rozhodčího poplatku. Pokud do vydání usnesení nebyl rozhodčí poplatek zaplacen, je žalobce povinen jej uhradit, ve výši dle věty první, do 7 dnů od vydání Usnesení o zastavení řízení. Totéž platí, vzal-li žalobce rozhodčí žalobu zpět před vyměřením rozhodčího poplatku.

 

1. Správní paušál je poplatek na úhradu administrativního vyřízení sporu Unií a jeho výše je stanovena způsobem uvedeným v Sazebníku, který je nedílnou přílohou tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení. Správní paušál se vybírá podle ceny předmětu řízení vyjádřené peněžní částkou.
2. Nelze-li cenu předmětu řízení určit, činí správní paušál částku 3 250,- Kč.
3. Při rozhodování věci Rozhodčím senátem se sazba správního paušálu stanoveného pro rozhodování věci jediným Rozhodcem zvyšuje o 30%.
4. Pokud si strany sporu zvolily řízení on-line, stanoví se správní paušál dle Sazebníku pro běžné spory.
5. Správní paušál je povinen zaplatit a poplatníkem takového poplatku je:

• žalobce při podání rozhodčí žaloby
• žalovaný uplatňující svá práva vzájemnou rozhodčí žalobou nebo námitkou započtení realizovanou v rámci rozhodčího řízení

6. Zaplacení správního paušálu je nezbytným předpokladem pro zahájení rozhodčího řízení.
7. Správní paušál se platí společně s Rozhodčím poplatkem.
8. Není-li stanoveno jinak, užije se ohledně správního paušálu obdobně ustanovení tohoto Nařízení o rozhodčím poplatku.
9. Splatnost a výši správního paušálu lze upravit na základě odůvodněné žádosti účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora.

 

1. Poplatek za expresní vyřízení věci je takový typ poplatku, který je žalobce povinen zaplatit spolu s rozhodčím poplatkem, domáhá-li se v žalobě expresního vyřízení věci garantovaného Jednacím řádem rozhodčího řízení.
2. Poplatek za expresní vyřízení věci činí 50% příslušné sazby dle Sazebníku rozhodčího řízení, nejméně však 2.500,- Kč.
3. Nelze-li stanovit základ rozhodčího poplatku činí poplatek za expresní vyřízení věci 7.500,- Kč.
4. Ohledně poplatku za expresní vyřízení věci se jinak užije obdobně ustanovení tohoto Nařízení o rozhodčím poplatku.
5. Splatnost a výši poplatku za expresní řízení lze upravit na základě odůvodněné žádosti účastníka řízení, popř. rozhodnutím administrátora.

 

1. Hotovými výdaji účastníků jsou skutečné výdaje uplatněné účastníky nebo jejich zástupci v souvislosti s rozhodčím řízením (výdaje za překlad listin z cizího jazyka do češtiny, odměna právního zástupce za právní zastoupení účastníka, cestovní výdaje, apod.).
2. Každý účastník platí své vlastní výdaje, které vznikají jemu osobně, a výdaje svého zástupce. Odměnu zástupce platí účastník, který takového zástupce má.

 

1. Zvláštními náklady rozhodčího řízení jsou především náklady vzniklé prováděním důkazů při projednávání sporu (odměna znalce, náhrada za pořádání ústního jednání, účast svědka, ustanovení opatrovníka apod.), jedná se však také o náklady vzniklé na straně rozhodce v souvislosti s projednáním sporu (např. cestovní náklady Rozhodce, poskytnutí součinnosti soudem). Rozhodce je oprávněn rozhodnout o složení potřebné zálohy na krytí takových nákladů. Tato povinnost může být uložena i jedné straně, dala-li ke vzniku takových zvláštních nákladů podnět. Rozhodce není povinen pokračovat v projednávání sporu do doby, než bude určená záloha uhrazena. Důkazy, ohledně jejichž provedení nebyla záloha uhrazena, nebudou Rozhodcem provedeny.
2. Účastník, který navrhne konání ústního jednání, musí složit částku 10.000,- Kč, kterou tvoří poplatek za tento úkon ve výši 5.000,- Kč a dále záloha ve výši 5.000,- Kč na náhradu nákladů s tímto spojených. Není-li tato částka složena do tří dnů ode dne podání návrhu na nařízení jednání, pak se k takovému návrhu nepřihlíží.
3. Poplatek za odročení již nařízeného ústního jednání činí 2.500 Kč.
4. Účastník, který navrhne v případném ústním řízení důkaz výslechem svědka, musí složit částku 10.000,- Kč, jako zálohu na náhrady nákladů spojených s takovým svědectvím. Není-li tato částka složena do tří dnů ode dne podání návrhu na provedení důkazu výslechem svědka, pak se k takovému návrhu nepřihlíží.
5. Účastník je oprávněný vznést při prvním úkonu ve věci námitku nedostatku pravomoci rozhodce. Rozhodce je povinen o takové námitce rozhodnout. Účastník, který učinil tento procesní úkon, kterému nebylo vyhověno, je povinen zaplatit poplatek ve výši 2.500,- Kč za takový procesní úkon, a to nejpozději do 14 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí námitky.
6. Odůvodnění rozhodčího nálezu je zpoplatněno částkou 2.000,- Kč. Odůvodnění je zpoplatněno pouze v případě, kdy si jej vyžádal účastník. V případě sporu s mezinárodním prvkem je odůvodnění rozhodčího nálezu zpoplatněno částkou 100 EURO.
7. O zvláštních nákladech rozhodce s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo v usnesení o zastavení řízení. O hrazení zvláštních nákladů platí přiměřeně ustanovení §24 Jednacího řádu o náhradě nákladů rozhodčího řízení.
8. Zvláštní náklady rozhodčího řízení se hradí ve výši, v jaké tyto náklady skutečně vznikly.

 

1. Všechny ceny uvedené v Nařízení o nákladech včetně jeho příloh jsou bez zákonné výše daně z přidané hodnoty (DPH), pokud není výslovně stanoveno jinak. Sazba DPH je stanovena zákonem a v daňových dokladech bude vždy uvedena. V případě sporu s mezinárodním prvkem budou všechny částky v české měně uvedené v nařízení o nákladech možno přepočítat obdobně dle ustanovení § 2 odst. 12. Toto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení nabývá účinnosti dne 15. listopadu 2005.
2. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 22. srpna 2006 nabývá účinnosti dne 1. září 2006.
3. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 15. února 2007 nabývá účinnosti dne 1. března 2007.
4. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 14. 8. 2007 nabývá účinnosti dne 1. září 2007.
5. Novela Nařízení o nákladech rozhodčího řízení ze dne 20. 10. 2008 nabývá účinnosti dne 1. listopadu 2008.
6. Eventuální neplatnost některého ustanovení tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení nemá vliv na platnost zbývajících ustanovení.
7. Jediné platné a závazné znění tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení je v českém jazyce. Jakýkoli překlad do cizího jazyka je pouze informativní. Platné znění tohoto Nařízení o nákladech rozhodčího řízení je zveřejněno na internetové stránce www.urmr.cz.

 

Příloha
 

SAZEBNÍK ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ^*

Rozhodování věci Rozhodčím senátem: Rozhodčí poplatek a správní paušál se zvyšují o 30%.

* Tento sazebník je platný pro vnitrostátní spory. Vnitrostátním sporem je spor, který nesplňuje znaky sporu s mezinárodním prvkem dle definice v § 1 Jednacího řádu.

 

SAZEBNÍK ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ ON-LINE ^**

** Pokud si strany sporu zvolily řízení on-line, stanoví se správní paušál dle Sazebníku pro běžné spory.

SAZEBNÍK ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ VE SPORECH S MEZINÁRODNÍM PRVKEM ^***

Rozhodování věci Rozhodčím senátem: Rozhodčí poplatek a správní paušál se zvyšují o 30%.

*** Za spory s mezinárodním prvkem jsou považovány všechny spory dle definice v § 1 Jednacím řádu.
 

Archiv