Příběhy z praxe

Rozhodčí řízení versus soud

Jeden z našich klientů se rozhodl podat rozhodčí žalobu na odběratele, který mu nehodlal platit za odebrané zboží. To, že není jediným věřitelem, zjistil zcela náhodně, když se na parkovišti potkal se svým známým. Ten v téže době – v rozmezí několika dnů – žaloval stejnou společnost. Každý z věřitelů se ale obrátil jinam. Náš klient podával rozhodčí žalobu k Unii pro rozhodčí a mediační řízení ČR, jeho známý k soudu. Při podání rozhodčí žaloby nás klient neopomenul upozornit na uvedenou situaci. S tím, že se ukáže, jak to s rychlostí rozhodčího řízení ve srovnání se soudem opravdu je.

A jak to dopadlo? Použijeme-li sportovní terminologii, na celé čáře zvítězilo rozhodčí řízení. Zatímco náš klient měl již vydaný rozhodčí nález a dlužník poslal na jeho účet první splátky (na nichž se po vydání rozhodčího nálezu strany dohodly), druhý podnikatel ve stejné době obdržel výzvu k úhradě soudních poplatků…

Podpis chrání

Stalo se vám někdy, že vaše firma doručila zboží a řidič jaksi zapomněl nechat podepsat dodací list? Nejste sami, pro jednoho z našich klientů to bylo málem osudné.
Zboží za několik set tisíc bylo připraveno k vyskladnění. Řidič převzal důležité doklady a dodací list. Když však zboží předával, vedoucí skladu odběratele za ním přišel se slovy: „Máme nové nařízení a dodací list může podepisovat jen šéf nákupu, který tu teď není. Ať nemusíš čekat, já si ten dodák nechám a po podepsání ho pošlu k vám na firmu, o. k.?“ Řidič měl před sebou ještě další vykládky a čekat se mu opravdu nechtělo. A tak vyrazil dodávat dalším zákazníkům.

V pátek – při předávání všech dokladů o doručení zboží – onen dodací list chyběl. Po chvilce si řidič vzpomněl na rozhovor a zavolal odběrateli. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že vedoucí skladu u něj už nepracuje. A navíc prý nikdo o žádné dodávce neví. Pravidla nastavená ve společnosti mluvila jasně: Není dodací list – zboží není dodáno. Řidič začínal být zoufalý: „To není možné, vždyť to měli poslat. Teď to vypadá, jako bych zboží ukradl.“ Bez důkazů se opak samozřejmě těžko dokazuje.
Nejhorší bylo, že v takovémto případě je dodavatel povinen zboží doručit ještě jednou, jelikož dle listinných důkazů stále není doručeno. Dodavatel začal vyvíjet tlak, aby se celá věc důkladně vyšetřila. Využil také vzory uznání závazku, se kterými jednal u odběratele. Po několika dnech se čirou náhodou zboží u odběratele našlo a dodací list byl dodatečně potvrzen. Spolupráce mohla pokračovat – ale s tím rozdílem, že řidič bez podepsaného dodacího listu už zpět nikdy neodjel. A pokud ano, tak se zbožím na korbě.

Tento případ dopadl dobře, ale podobně laxní přístup se nemusí vyplatit. Poučujte proto neustále své pracovníky o tom, jaké dokumenty mají mít podepsány. V budoucnu vás to může uchránit před spoustou problémů.

Jednat rychle se vyplácí

I společnost, která se tváří, že nemá peníze, „ukončuje“ činnost a insolvenční řízení je dle její účetní „na spadnutí“, může své závazky plnit. Příběh naší klientky to potvrzuje. Majitelka společnosti má totiž jednoznačný přístup ke svým dlužníkům – ze zásady dluhy neodpouští a tvrdě vyžaduje plnění závazků.
Jeden z jejích větších odběratelů pomalu, ale jistě prodlužoval dobu placení svých faktur. Rozhovory o úhradách majitelka vždy vedla s hlavní účetní, která platby prováděla.

Jednoho dne však účetní standardní výmluvu o tom, že úhrady faktur právě provedla a faktura dodavatelky je v balíku na příští týden, nahradila slovy: „Bohužel mám od vedení zákaz cokoliv platit, omlouvám se, ale nemohu nic dělat. Zkuste se spojit s vedením.“ Majitelka dodavatelské firmy se vydala za vedením raději osobně. Výsledek nebyl valný – ani se k němu totiž nedostala a jen se utvrdila v tom, že řešení musí být rychlé a tvrdé. Celý smluvní vztah měla naštěstí ošetřen rozhodčí doložkou, a tak na sebe rozhodčí žaloba nenechala dlouho čekat. Majitelka už zřejmě počítala i s tím, že její závazek bude uspokojen jen zčásti v rámci případného insolvenčního řízení. Jenže to, co se stalo, nečekal vůbec nikdo. Ještě v průběhu rozhodčího řízení byla částka v plné výši uhrazena – včetně nákladů řízení, smluvní pokuty a zákonných úroků! Proč se tak stalo, můžeme jen hádat. Zřejmě se dlužníkovi nehodilo mít kvůli pár set tisícům několik měsíců obstavené účty a majetek, s nímž by pak nemohl volně nakládat. A díky nekompromisní reakci věřitele a předvídatelné rychlosti rozhodčího řízení bylo pro něj jednodušší a jistější dluh splatit. Naše rada proto zní: Pokud se dlužník začíná chovat nestandardně, reagujte rychle.