Vysvětlení k vyhotovení nového doporučeného znění rozhodčích doložek

Důvodem pro vyhotovení nového doporučeného znění rozhodčích doložek se stala některá rozhodnutí obecných soudů z poslední doby, která jsou v přímém rozporu s platnými právními předpisy. Navíc požadavky soudů v těchto rozhodnutích jdou naprosto nad rámec zákona. Přestože jsou takovéto případy zatím spíše ojedinělé, považujeme za důležité na vzniklou situaci obratem reagovat tím, že provedeme preventivní kroky, jež nám v budoucnu umožní pomoci smluvním stranám předejít jakýmkoli komplikacím v souvislosti s možnými negativními dopady takových soudních rozhodnutí na průběh rozhodčího řízení.

Ačkoli je zmíněná praxe obecných soudů zatím pouze ojedinělá, považujeme i tak za důležité provést preventivní kroky, abychom předešli jakýmkoli komplikacím, které by v budoucnu mohly v návaznosti na taková soudní rozhodnutí vzniknout. A to zejména z důvodu zvýšení ochrany práv a jistoty smluvních stran a zachování potřebné předvídatelnosti smluvních vztahů.

Obecné soudy totiž v těchto několika rozhodnutích posunují zákonnou restrikci při sjednávání rozhodčích doložek nad požadavky zákona a přidávají nad jeho rámec další a další požadavky, které zákon v žádném ze svých ustanovení nevyžaduje. Současně soudy neustále směšují požadavky na rozhodčí řízení ve spotřebitelských a nespotřebitelských sporech a zavádějí děsivou retroaktivní tradici svých rozhodnutí. Tím přestávají respektovat, že základním smyslem ochrany legality v soukromoprávní sféře není jen ochrana zájmů státu, ale především ochrana soukromoprávních vztahů, protože jednotlivci v rámci svých smluvních vztahů postupují podle zásady, že smlouvy se musejí dodržovat. A současně očekávají, že dodržování této zásady jim dá jistou míru předvídatelnosti a právní jistoty v rámci toho, co bylo mezi smluvními stranami závazně sjednáno, a s čím obě smluvní strany souhlasily. Stejně tak by tímto došlo k vytrácení pocitu předvídatelnosti a právní jistoty smluvních stran v soukromoprávní sféře.

Tento názor zastává také velká část odborné veřejnosti, kdy např. přední autorita v oblasti rozhodčího řízení JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M. uvádí: „Je podle mě evidentní, že takovýto vývoj není náhodný, ale vedený neschopností nebo spíše neodvahou české politické (včetně té opoziční) reprezentace zastavit trend zadlužování domácností jinak, než cestou na úkor věřitele, kterému legislativa a judikatura stále více znemožňují domoci se na dlužníkovi/neplatiči/rušiteli zákona/nedodržovateli smluvní povinnosti rychle svých práv. Dlužníkům je naopak formou chybné legislativy při doručování poštovních zásilek umožňováno (a to přes různé právně-politické proklamace volající po nápravě) doslova a do písmene „utíkat před věřitelem“. (publikováno na stránkách www.elaw.cz dne 23. července 2013 pod názvem Neplatnost rozhodčích doložek v aktuální judikatuře).
Z výše uvedených důvodů jsme v novém doporučeném znění rozhodčích doložek stanovili konkrétní jméno rozhodce určeného k rozhodování sporů, stejně jako přímo stanovenou cenu rozhodčího řízení, přestože obojí jde nad rámec požadavků zákona na znění rozhodčí doložky.